2 0 0 07.08.2025
Přibližně 2500 z těchto dětí trpí těžkou akutní podvýživou. Od počátku letošního roku do 29. července zemřelo v Pásmu Gazy podle šéfa WHO nejméně 99 lidí, z toho 64 dospělých a 35 dětí, včetně 29 dětí mladších pěti let.
Podle středečních údajů tamního ministerstva zdravotnictví zemřelo v Pásmu Gazy v důsledku podvýživy již 193 lidí, včetně 96 dětí, napsal Reuters.
Kvůli omezenému přísunu pomoci a systému její distribuce Izrael kritizovaly OSN, četné mezinárodní organizace i některé západní vlády.
Po mezinárodním nátlaku Izrael vpouští na území Pásma Gazy, kde značná část obyvatelstva podle mezinárodních organizací čelí podvýživě a hladovění, více humanitární pomoci. Podle kritiků je však přísun pomoci nadále nedostatečný. OSN dlouhodobě uvádí, že do pásma je potřeba poslat přibližně 600 kamionů humanitární pomoci denně.
Zpravodajský server BBC ve čtvrtek také informoval, že v Pásmu Gazy bylo od začátku války do července letošního roku poškozeno nebo zničeno 78 procent budov. Uvedl to s odkazem na nejnovější zprávu Satelitního střediska OSN (UNOSAT).
Satelitní snímky pořízené 8. července podle UNOSAT dokládají, že poškozeno nebo zničeno bylo celkem 192 812 budov, z toho 102 067 bylo zcela zničeno. Poškozeno zároveň podle UNOSAT bylo téměř 300 000 bytových jednotek. Největší nárůst škod byl v uplynulých třech měsících zaznamenán v oblastech Chán Júnisu a Rafáhu na jihu Pásma Gazy. BBC v této souvislosti píše, že v této oblasti ze strany izraelské armády zdokumentovala systematickou demolici celých měst, jako je například Abasán Kabíra u Chán Júnisu. Odhady UNOSAT vycházejí z porovnání předválečných snímků z roku 2023 se současnými.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) mezitím ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek uvedla, že důsledku války v Pásmu Gazy bylo poškozeno 86,1 procenta tamější zemědělské půdy a dalších 12,4 procenta nebylo poškozeno, ale obyvatelé k půdě nemají přístup.