3 0 0 02.10.2025
Téma, kterého se zde dotknu, se zajisté neobjeví v žádném volebním programu, ale jedná se o věc společensky nejdůležitější, proti níž je předvolební svár nejrůznějších stran drobnou lapálií.
Netýká se samozřejmě jen Česka, ale v zásadě celého světa. Také se to nedá nadekretovat a do volebních programů, jak jsou dneska chápány, vůbec smysluplně zařadit. Jedná se o záležitost, kterou lze pěstovat pouze ze soukromé iniciativy, podobně jako se skutečná láska k bližnímu nedá sít a sklízet kombajnem.
Je pro nás naprosto nezbytné nepropadnout zcela digitální komunikaci a udržet si určitý, spíše větší prostor pro živé setkávání s lidmi, a to tváří v tvář, nikoli písemně či zprostředkovaně telefonem či podobným zařízením. Nejde o to, že by takové mechanismy nebyly za určitých okolností dobří sluhové, ale jsou vždycky zlými pány. Je možná zvláštní nápad o tom psát na velký informační server, ale jsa dotázán, nemohu odpovědět jinak.
Obraz společnosti, která spěje do individuálních simulačních boxů, napadal v osmdesátých letech jen několik výstředních filozofů. Dnes se stává naprostou skutečností. Jistě, trend is our friend (trendy jsou našimi přáteli - pozn. red.), ale celá řada trendů v historii se ukázala jako neblahá a bylo třeba jim, když se rozbujely za určitou mez, na individuální úrovni čelit.
Zde se jedná o věc zcela klíčovou: můžeme sice být do smrti nejblíže spřáteleni s nějakým AI digitálním chlácholičem, který nás vždy nejlépe pochopí a nasměruje, ale další generace takto už nevznikne. Také se zdá, že velmi rádi předáme AI panství nad sebou a celou společností už proto, že nemá běžné lidské slabosti, které nás na živých lidech nejvíc iritovaly. Možná je budeme "špendlíčkem kopat".
Rovněž dochází k největšímu odtělesnění všech dob - virtuálno už nám zcela zastupuje skutečnost a chceme-li vědět, zda se urodily brambory, dávno nejdeme na pole, ale na internet. Tento problém za nás žádná vláda nevyřeší už proto, že pro každou formu politické správy je maximální digitální přehled vždycky žádoucí.