Minulou středu přerušená volba generálního ředitele ČT bude pokračovat tuto středu ve 12:00. A přestože jde o volbu tajnou, s jistou mírou opatrnosti lze už teď říct, jak dopadne: prvním realistickým scénářem je, že se ani tentokrát potřebná minimální většina deseti hlasů nenajde - volba tudíž skončí už zase krachem, neboť se radním ani tentokrát nepodaří nikoho zvolit.

Existuje ale také jiná možnost: těsná většina se nakonec překlopí na stranu stávajícího ředitele divize Program Milana Fridricha, který nakonec vyhraje nad svým protikandidátem, jímž je dlouholetý šéf obchodního oddělení České televize Hynek Chudárek. Jen pro připomenutí: Fridrich i Chudárek brali v prvním kole shodně osm hlasů, v tom druhém byl poměr 9:8 ve prospěch Chudárka, ve třetím se naopak většina ve stejném poměru překlopila na Fridrichovu stranu.

A nebýt toho, že si radní po krátké pauze nakonec odhlasovali týdenní odklad volby, je dost možné, že by v následujícím kole Fridrich obdržel kýžených a minimálních deset hlasů. Zrovna tak je ale možné, že by se radní už nikam nepohnuli - ostatně proto si nejspíš také většina z nich odhlasovala týdenní pauzu, která jim skýtá prostor pro uklidnění vášní a především pro nová spojenectví a dohody.

Předseda Rady ČT Karel Novák přesto nevylučuje, že se opět nepodaří většinu najít. Na naši otázku, zda si dokáže představit, že ani tentokrát generálního ředitele ČT kontrolní orgán veřejnoprávní televize nezvolí, odvětil takto: "Těžko říct, ale vzhledem k výrokům některých mých kolegů, že buď bude zvolen jejich kandidát, nebo nikdo, tak si říkám, zda nechtějí volbu zablokovat." Podle něj by to možná bylo paradoxně stabilnější řešení, než když se "někdo" pokouší destabilizovat zpravodajství tři měsíce před volbami.

Nejspíš tím naráží na vyhrocenou atmosféru v redakci zpravodajství České televize, o které jsme v Aktuálně.cz psali na sklonku minulého týdne. Rozbušku do ní hodil ředitel divize Zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena, který se pokoušel ještě během středeční volby ovlivnit některé radní, když je obesílal textovou zprávou, aby nevolili Milana Fridricha. Následně uvnitř zpravodajství vznikla petice, pod kterou se během čtvrtka a pátku začaly sbírat podpisy - podle některých svědectví se tak dělo pod nátlakem, což nevedlo k ničemu jinému než k rozdělené redakci, jejíž členové se postavili proti sobě.

I kdyby se Radě ČT nepodařilo ve středu opět nikoho zvolit, podle Nováka by i tak bylo jednou z možností pokračovat ve volbě v některém z následující týdnů, aniž by Rada ČT přistoupila k tomu, že celou volbu vyhlásí znovu a od začátku. To vše je ale předčasné, neboť stále existuje realistická možnost, že ve středu bude nástupce odvolaného Jana Součka v čele veřejnoprávní televize zvolen. A pokud skupina radních okolo svého neformálního lídra Vlastimila Ježka udrží jednotu, bude jím Milan Fridrich.

A tady platí toto: Ježkovu skupinu tvoří výhradně radní, které do Rady ČT navolila současná vládní většina ve sněmovně (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN) i v Senátu. Celkem disponuje osmy hlasy, což v radě, která má aktuálně pouze sedmnáct členů (Rada ČT je neúplná, radních by mělo být podle zákona osmnáct), znamená, že disponuje blokační většinou. Lze to říct i takto: pokud zůstane Ježkova skupina pevná a jednotná, nemůže být zvolen nikdo jiný než její kandidát. A tím je právě Milan Fridrich. V opačném případě skončí volba patem a nebude ani tentokrát zvolen nikdo.

A tady je vcelku užitečné podívat se na rozložení sil v Radě ČT politickou optikou. Byť to radní neradi slyší, nesporným faktem je, že byli do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize zvolení buď Poslaneckou sněmovnou, nebo Senátem. Což mimo jiné znamená, že složení Rady ČT nějakým způsobem odráží politické poměry a především většinu, která se v danou chvíli ustavila v horní a dolní komoře. Obojí lze vcelku přesně doložit na jménech jednotlivých radních.

A dále: kromě Ježkovy skupiny v Radě ČT existují ještě další dva bloky radních. Tu první tvoří Pavel Matocha a jeho stoupenci. Jsou jimi Roman Bradáč, Jiří Šlégr, Lubomír "Xaver" Veselý a poslední dobou také Ivan Tesař. Třetí skupinu tvoří radní okolo předsedy rady Karla Nováka - kromě něj do ní patří ještě Ilja Racek a Ladislav Mrklas. Zbývá sedmnáctý a spíše solitérní člen kontrolního orgánu veřejnoprávní televize - Petr Šafařík.

A teď to hlavní: Matocha, Šlégr, Bradáč a Veselý byli do Rady ČT zvolení Poslaneckou sněmovnou v roce 2020. Tedy ještě v minulém volebním období, kdy volby do všech mediálních rad v dolní komoře válcovala záložní sněmovní většina složená z hnutí ANO, SPD, komunistů a také tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, který do Rady ČT skoro jistě protlačil Veselého. Jinak řečeno: pokud Matocha na post generálního ředitele ČT prosazuje Hynka Chudárka, lze to také říct tak, že jde o kandidáta současné opozice.

Jenomže ta má v Radě ČT přísně vzato pouze výše uvedené čtyři své radní. Chudárek ale minulý týden získal střídavě osm, devět a pak opět osm hlasů. A příčina je prostá: pokud Rada ČT svým způsobem zrcadlí většinu v dolní a horní komoře, za patovou situaci nese svůj díl odpovědnosti část radních, které do Rady ČT preferovaly současné vládní strany. A byť je volba generálního ředitele tajná, podle našich informací lze vcelku přesně říct, kteří z radních navolených koaličními stranami vlády Petra Fialy přeběhli k opačnému táboru.

Předně jde o předsedu Rady ČT Karla Nováka, místopředsedu Ivana Tesaře a Ladislava Mrklase. Všechny tři do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize tlačila ODS. Čtvrtým přeběhlíkem k radním zvoleným za Andreje Babiše, Tomia Okamuru, Miloše Zemana nebo Vojtěcha Filipa je Ilja Racek, kterého do Rady ČT prosadili lidovci. Zbývá Petr Šafařík. Toho tam zase prosadili Piráti ještě v čase, kdy byli součástí vlády. I on minulý týden hlasoval skoro jistě pro Chudárka.

Závěr je prostý: pokud je Chudárek kandidátem Matochy, a tedy kandidátem radních, kteří tam reprezentují hnutí ANO, SPD, komunisty nebo Zemanův Hrad, jejich aktuální síla a možnost blokovat volbu ředitele ČT by nebyla možná, nebýt radních, kteří jsou součástí kontrolního orgánu veřejnoprávní televize díky stávajícím vládním stranám, avšak už nějaký čas tvoří společný blok s těmi radními, kteří tam byli zvoleni sněmovnou ještě v minulém volebním období.

Také při volbě generálního ředitele ČT se tudíž ukazuje, jak zoufale Fialova vláda nezvládla jeden z úkolů, který si předsevzala, když se ujímala moci: zbavit rozličné státní a veřejné instituce lidí napojených na Agrofert a hnutí ANO, případně na subjekty, se kterými Babiš spolupracoval v minulém volebním období. A projevem této neschopnosti je také zablokovaná volba generálního ředitele ČT. Což ovšem neznamená, že je všem dnům konec: třeba se Novák, Racek, Tesař nebo Mrklas rozvzpomenou, kdo je do Rady ČT navolil.

A pokud jde o Nováka a Tesaře, existuje ještě jedna možnost: jak jsme zde už psali, především první jmenovaný po celou volbu generálního ředitele ČT nehraje takřka o nic jiného než o své znovuzvolení předsedou Rady ČT. A k tomu mu může dopomoct spíše osm hlasů, kterými disponuje skupina Vlastimila Ježka, než Matocha a spol., kteří mu mohou nabídnout pouhých pět svých hlasů. I takové věci občas rozhodují politická hlasování. A volba ředitele ČT je svým způsobem jedno z nich.