"Nemůžeme jen tak sedět a říkat, že dokud my nikomu neublížíme, nikdo neublíží nám. To by bylo naivní. Svět se změnil," řekla Meinl-Reisingerová v rozhovoru pro deník die Welt. Doplnila, že je třeba posilovat obranné schopnosti a prohlubovat mezinárodní partnerství. 

Ministryně zahraničí si zároveň uvědomuje, že většina rakouské veřejnosti vstup do NATO odmítá. Neutralita je v zemi pevně zakořeněna jako součást národní identity. Rakousko se však podle ní od striktního výkladu neutrality odklonilo už vstupem do Evropské unie v roce 1995.

Podle průzkumu společnosti Gallup z roku 2024 podporuje 74 procent Rakušanů zachování neutrality, zatímco jen 21 procent by bylo pro připojení k NATO.

Na rozdíl od Finska a Švédska, které po začátku války na Ukrajině ukončily svou dlouholetou neutralitu a vstoupili do NATO, Rakousko kvůli své geografické poloze nepociťuje bezprostřední pocit ohrožení. Země je totiž ze všech stran obklopena členy Aliance.

Tradice neutrality

Rakouská neutralita byla vyhlášena v roce 1955 po skončení spojenecké okupace po druhé světové válce. Tehdejší parlamentní deklarace umožnila zemi znovu získat plnou suverenitu a zároveň zmírnila obavy Sovětského svazu z dalšího rozšiřování NATO. Země se tím ale zaručila k zákazu vstupu do vojenských aliancí, zákazu cizích vojenských základen a k pouze obranným vojenským silám.

Tímto závazkem argumentovala i bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová, která je známá svým proruským postojem. Pro ruskou agenturu TASS k případnému vstupu Rakouska do NATO uvedla, že rakouský parlament nemůže "jen tak zrušit neutralitu". Podle ní by Rusko - jako nástupnický stát Sovětského svazu - mohlo uplatnit právo veta a vstup Rakouska do NATO zablokovat.

Kneisslová, kterou do funkce v roce 2017 nominovala národně-konzervativní Svobodná strana Rakouska (FPÖ), byla známa svými vazbami na Kreml. Strana podepsala dohodu o spolupráci s ruskou vládnoucí stranou Jednotné Rusko. A Kneisslová sama - tři měsíce po novičokovém útoku na Sergeje Skripala z března 2018 - pozvala Vladimira Putina na svou svatbu, kde si s ním zatančila valčík.

V roce 2023 se pak dokonce přestěhovala do Ruska. Podle francouzsko-amerického think-tanku Robert Lang Institute mohla být Kneisslová v době svého mandátu zapojena do neúspěšného pokusu o vytvoření nové ruské zpravodajské sítě v Rakousku.

Město agentů

Vídeň je dlouhodobě považována za jedno z center mezinárodní špionáže. Za studené války tomu přispívala její neutralita a poloha na rozhraní východního a západního bloku.

Tato situace ale přetrvává i nadále. Ve městě je přítomná řada mezinárodních organizací a působí v něm značné množství diplomatických misí, které často poskytují krytí pro zpravodajské agenty s diplomatickou imunitou.

Rakousko dlouhodobě fungovalo jako neutrální "most" mezi Východem a Západem a Vídeň hostila řadu významných mezinárodních jednání. Například v roce 1961 zde došlo k setkání mezi Johnem F. Kennedym a Nikitou Chruščovem. Výzvy ministryně zahraničí Meinl-Reisingerová ke změně bezpečnostní orientace země tak mohou narážet právě na tuto historicky zakořeněnou zkušenost.