Zprávy

Kategorie zpráv

Kategorie ◦ Názory

  11    0    0   21.04.2025

Zemřel otec František, papež, který vrátil církvi důstojnost

Zemřel otec František, papež, který vrátil církvi důstojnost; Zdroj foto: Aktuálně.cz

Od dětství spojujeme lásku se srdcem, ačkoliv má mnohem širší záběr. Od samého počátku srdce není chápáno jako jen samostatný orgán, ale jako náš niterný střed, i když to tak každý neumí přesně formulovat. Lidový jazyk nemá zájem pitvat lásku do hormonů a dalších tělesných produktů, je to jeho "srdeční záležitost". Kupodivu tuhle lidovou představu sdílel i nejvyšší představitel římskokatolické církve.

Papež František ve své encyklice Dilexit nos (česky Miloval nás) hovoří v úvahách o lidském srdci: "Dalo by se říci, že v konečném důsledku jsem to já, kdo jsem svým srdcem, protože ono je tím, co mě odlišuje, co utváří mou duchovní identitu a přivádí mě do společenství s ostatními lidmi. … Pokud nás srdce přivádí do niterného středu naší osobnosti, umožňuje nám také, abychom sami sebe poznali ve své celistvosti, a nejen ve vybraném, izolovaném aspektu. Na druhou stranu jedinečná síla srdce nám pomáhá pochopit tvrzení, že realitu lze poznat lépe a úplněji, když ji nahlížíme srdcem. To nás nevyhnutelně přivádí k lásce, které je srdce schopno, protože láska je nejniternější činitel reality. … Jádrem každé lidské bytosti, jejím nejniternějším středem, není jádro duše, ale jádro celé osoby s její jedinečnou identitou, která se skládá z duše a z těla. Všechno je sjednoceno v srdci, ve kterém může sídlit láska se všemi duchovními, psychickými a také fyzickými složkami. Člověk v posledku dosáhne v plnosti vlastní identity prozářené světlem, pokud v jeho srdci vládne láska, protože každá lidská bytost je stvořena především k lásce. V morku kostí má zapsáno, že je stvořena k tomu, aby milovala a byla milována. … Tam, kde je filosof se svými myšlenkami u konce, věřící srdce miluje, klaní se, prosí o odpuštění a je na místě…"

Otec František navzdory svému exkluzivnímu postavení tedy vnímal srdce jako obyčejní lidé. Na jeho definici se můžeme spolehnout a v podstatě ji i nadále využívat. Jeho slova by nám měla znít dál jako vědomí toho, co na světě je dobré. František hlásal lásku. Bez příkras, bez patosu. Pamatujme na něj i nadále. Bůh žehnej jeho památce!


Související zprávy