"Přínos spočívá v tom, že robotické rameno pracuje velice šetrně, čímž chrání vnitřní velmi citlivé prostředí ucha," uvedl Milan Urík, přednosta Kliniky dětské otorhinolaryngologie Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

"Operatér může být sebezkušenější, ale i přesto zavádí elektrody do ušního hlemýždě rychleji než speciální robotické rameno," upozornil Urík. Pohyb ramene je pomalejší a plynulejší. Tím se ochrání takzvané vláskové buňky, které zodpovídají za příjem podnětů.

"Mimo jiné v současnosti jde velice dopředu genová terapie a je pravděpodobné, že za několik let budou moci pacienti podstoupit tuto genovou terapii, která jim nefunkční vláskové buňky může obnovit," vysvětlil Urík.

Pro pacienty je v blízké budoucnosti nesmírně důležité mít mechanicky nepoškozené právě vláskové buňky vnitřního ucha, protože pak budou moci slyšet i bez zavedení kochleárního implantátu.

Dvouhodinovou operaci kochleárního implantátu pomocí ramene podstoupila před měsícem roční Laura. "Že neslyší, jsme zjistili v půl roce. Nejdřív jsme zkoušeli různá naslouchadla, ale ta nefungovala," popsala Lauřina matka Magdaléna Kroupová. Děti s poruchami sluchu lékaři často diagnostikují brzy po narození, některé ještě v porodnici.

Musí to být opatrné

Zevní část implantátu dostala Laura měsíc po operaci. Pomocí něho se bude postupně zvedat intenzita elektrických podnětů, dokud neuslyší jako zdravý člověk. "Nastavování procesoru musí být velmi opatrné. Snažíme se hlavně dát čas mozku, aby si zvykl. Naštěstí v tomto vývojovém období je mozek dítěte hodně plastický, takže to jde velmi rychle," řekl klinický inženýr Jan Šíma, který implantáty zapojuje.

Co se týče operačního výkonu, úloha lékaře je připravit přístupovou cestu až do vnitřního ucha, dále otevřít tzv. okrouhlé okénko, které je na hlemýždi, a následně upevnit svazek elektrod na robota, kterého lékaři ovládají, aby elektrody zaváděl. Na vývoji robotického ramene se podílí i Dětská nemocnice. Proto je zákrok pro pacienty zdarma.

Kochleární implantát slouží lidem s těžkou vadou sluchu, kterým už klasická naslouchadla nepomáhají. Zevní část implantátu, kterou pacient většinou nosí za uchem, snímá zvuky a přenáší je do stimulačních elektrod, které jsou při operaci rozmístěny uvnitř hlemýždě. Sluchový nerv pak informaci vede do mozku, kde vzniká výsledný vjem.