"Zvolili jsme jednu ze stran? Ano, zvolili," řekl ředitel muzea v Sarajevu Mirsad Sijarić agentuře AFP. "Předstírat neutralitu znamená stát na straně zla. Podle mého názoru je to čisté zlo a je třeba se mu postavit," dodal s odkazem na utrpení civilistů v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede už skoro dva roky válku proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho útok na Izrael ze 7. října 2023.

Vedení Zemského muzea Bosny a Hercegoviny tento měsíc uvedlo, že peníze ze vstupenek i z prodeje knihy o Sarajevské hagadě pošle Palestincům v Pásmu Gazy, kteří trpí "systematickým, promyšleným a chladnokrevným terorem ze strany státu Izrael". Toto oznámení kritizovaly některé židovské organizace, které obvinily bosenské muzeum z antisemitismu. Ředitel Sijarić ale uvedl, že jiní mu kvůli tomuto kroku naopak vyjádřili podporu.

Válka v Gaze začala 7. října 2023, kdy palestinští ozbrojenci zabili na jihu Izraele na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí, většinu z nich propustili během dvou příměří výměnou za palestinské vězně. Při izraelské ofenzivě od října 2023 zahynulo v Pásmu Gazy přes 62 tisíc Palestinců a masivní izraelské bombardování oblast s přibližně dvěma miliony obyvatel zdevastovalo. Izraelská vláda také podle agentur OSN do Pásma Gazy nepouští dost humanitární pomoci a letos téměř tři měsíce blokovala veškeré dodávky včetně jídla. Minulý týden OSN označila situaci v Pásmu Gazy za hladomor, izraelská vláda ale popírá, že by tam hladomor byl.

Sarajevská hagada je dobře zachovalý iluminovaný rukopis, který byl sepsán kolem roku 1350 nejspíš někde u Barcelony a který do Sarajeva přivezli židé vyhnaní ze Španělska královským dekretem z roku 1492. Dokument, považovaný za symbol rozmanitosti většinově muslimského Sarajeva, byl v novodobé historii vystavován jen zřídka, dokud nebyl v roce 2018 pro tuto vzácnou středověkou knihu otevřen speciální sál.

Jde o nejstarší knihu svého druhu na světě. Hagada zaznamenává řád domácích bohoslužeb při sederu během židovského svátku Pesach. Kniha patří mezi nejvzácnější artefakty Zemského muzea. Zajímavostí Sarajevské hagady je, že Země je na iluminacích znázorňována jako koule, což je považováno důkaz vyspělosti andaluské vědy. V roce 2003 byla hagada prohlášena bosenskou národní kulturní památkou, v roce 2017 byla zapsána na seznam Paměť světa UNESCO. V roce 1992 byla hodnota knihy odhadnuta na 7 milionů dolarů.