Když se řekne "turistické informační centrum", většina z nás si asi vybaví regály s prospekty a obsluhu sedící pod špatným osvětlením. Brno ale znovu dokazuje, že umí věci dělat jinak.

Nové Turistické informací centrum TIC Brno, za jehož návrhem stojí architektonické studio KOGAA, se stává městským prostorem, který neláká jen cizince, ale i samotné Brňany.

Nachází se přímo v srdci města, na pěší trase mezi náměstím Svobody a Dominikánským náměstím. A právě tady se začíná odehrávat nový druh městského příběhu.

Živý organismus

TIC je městskou infrastrukturou nové generace a prostorem pro malé výstavy, prezentace lokálních produktů, komorní akce i slavnostní události. Zároveň jde o místo s obsahem, který se proměňuje ve spolupráci s místními designéry a institucemi.

"Chceme, aby to byl živý organismus, který reaguje na to, co se děje v Brně. Místo, kde se lidé zastaví nejen pro mapu, ale i pro inspiraci," říkají architekti.

Staré s novým

Budova, ve které TIC sídlí, je památkově chráněná. Přesto - nebo právě proto - bylo cílem spojit staré s novým. Odstranění parapetů fyzicky i vizuálně infocentrum propojuje s pulzujícím veřejným prostorem. Lehce předsazené zasklení pak sjednocuje označení provozů, zlepšuje přístupnost a přispívá k celkové kultivaci fasády.

Fasáda stavby stojí na soklu z travertinu, jehož struktura vychází z tradičních materiálů typických pro Brno a vytváří propojení mezi historickým kontextem a současným výrazem. Do kontrastu s ním vstupuje předsazená kapotáž, která sjednocuje vzhled přízemní části budovy. Díky ní vznikla větší transparentnost a prostor ulice se opticky rozšířil. 

Efekt? Místo, které přitahuje pozornost, ale neruší. Fascinuje, ale nepobuřuje.

Středobod, světlo a velký dopad

Středobodem vnitřního prostoru se stal unikátní sochařský objekt, který v sobě spojuje recepci, výstavy, obchod i zázemí. Je chytrý, funkční a vizuálně příjemný zároveň. Každý detail má svůj význam - od ergonomických pracovních míst po zapuštěné niky na produkty lokálních tvůrců.

A světlo? To tu nehraje jen vedlejší roli. Duhové panely ho rozptylují po interiéru jako barevný orchestr. V průběhu dne se tak atmosféra mění a prostor získává až meditativní hloubku.

Možná se to nezdá, ale tento projekt mění pravidla hry. Jde přesně o ten typ veřejného prostoru, který kultivuje město, nenásilně vzdělává a inspiruje.

I malý zásah - když se dělá s citem, důsledností a vizí - může zanechat velkou stopu.