Zatímco potravinářská komora tvrdí, že nezvykle levné máslo pochází ze zmražených zásob z Belgie, Německa a Polska a za pravdu jí dává i Českomoravský svaz mlékárenský, Svaz obchodu a cestovního ruchu trvá na tom, že hlavní příčinou je dlouhodobý přebytek mléka a jeho rychle klesající ceny.

"Ceny mléka neklesají, rozhodně ne v Česku," konstatuje však agrární analytik Petr Havel.

V obchodech lze přitom teď krátce před Vánocemi klasickou kostku másla koupit za méně než třicet korun.

Čerstvé máslo v obchodech téměř není

Podle šéfa mlékárenského svazu Jiřího Kopáčka jde o trik, jak přilákat zákazníky do obchodu. Za takovou cenu totiž prý nelze takové máslo vyrobit.

A vysvětluje, proč lze v obchodech jen výjimečně narazit na máslo označené jako "čerstvé".

"Máslo s označením čerstvé, to je máslo, které nikdy neprošlo mrazírnou, ale jenom chladírnou a má dobu spotřeby pouze dvacet dní. Jenže to je pro obchody málo," zdůvodňuje Kopáček, jak tento pojem definuje česká vyhláška.

"Pokud je ale na obale napsané jen máslo, je to úplně to samé, mlékárna ale garantuje sama dobu použitelnosti obvykle nejméně tři měsíce, nejdéle maximálně kolem pěti měsíců," popisuje.

"Dnešní technologie jsou tak aseptické (sterilní, pozn. red.), že to máslo to vydrží," připomíná Kopáček. Totéž přitom platí o másle označeném jako "farmářské" anebo "z čerstvé smetany".

Z čerstvé smetany je každé máslo

"Z čerstvé smetany je máslo vyrobené vždy. Aby výrobek splňoval podmínky pro máslo, musí mít nejméně 81 procent tuku a maximálně 16 procent vody," vysvětluje Kopáček.

Zvláštní kategorií je podle Kopáčka máslo, které projde mrazírnou. Zatímco české máslo, které prošlo mrazírnou, musí být označováno jako stolní, to zahraniční, i pokud bylo zamrazené, takové označení nést nemusí. A to ani když se doveze do Česka.

"Evropská legislativa totiž zná jediný technologický pojem - a to je máslo. Tedy výrobek se spotřebou do dvou let. V takovém případě nijak nepoznáte, zda ten výrobek byl v mrazírnách," upřesňuje Kopáček s tím, že je v tomto evropská legislativa vůči zákazníkům nekorektní.

"Spotřebitel by neměl být klamán, měl by vědět, co kupuje," domnívá se.

Zmrazení nijak neškodí

Rozmrazené máslo přitom není nijak závadné, potvrzují odborníci. "Zmrazení je pro máslo bezpečný způsob pro uchování. Při správném skladování během zmrazení i po rozmrazení by však neměly být změny v kvalitě postřehnutelné," říká chemik a pedagog Ladislav Čurda u Ústavu technologie mléka a tuků VŠCHT.

Při zmrazení by podle Čurdy měla být teplota minus 18 stupňů nebo nižší a doba skladování by neměla přesáhnout 24 měsíců.

"Z pohledu chuti mu chybí čerstvost a může být i lehce nažluklé z důvodů probíhajících oxidativních změn, dokonce i při mrazírenských teplotách," upozorňuje ale šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Takové máslo se hůř roztírá, hrudkovatí a hodí se spíš na pečení. 

Kopáček také popsal, že zatímco české mlékárny nemají své vlastní mrazírny a jediné máslo, které se v Česku zamrazuje, je to, které jde do státních hmotných rezerv. Když se pak takové máslo uvolňuje kvůli obměně, jde do průmyslové výroby. Na pulty obchodů se nedostává.