"Odezva veřejnosti byla velice pozitivní. Spousta lidí vnímá konzumaci jako problematickou. Opatření, jako je například omezení reklamy, prodejní doby nebo etiket či konstrukce spotřební daně a další, měla vlastně obrovskou podporu. Rozhodně se nedá říci, že by Češi tak strašně stáli o to, aby alkohol tekl tak proudem, jak to může dlouhodobě vyznívat. Naopak by byli pro zavedení nějakých restrikcí," řekla ředitelka think tanku Kateřina Hellebrandová.

Celkem 63 procent lidí si myslí, že regulace je nedostatečná či že by měla být přísnější. Víc než čtvrtina ji považuje za dostatečnou. Podle desetiny je už teď přísná dost či příliš.

Experti navrhují postupovat u alkoholu podobně jako u tabáku. Doporučují omezení reklamy na internetu, v médiích i venku, zákaz propagace na sportovních a kulturních akcích či na soutěžích pro děti a mladé, povinná zdravotní varování na lahvích a plechovkách, pravidelnou valorizaci spotřební daně, omezení prodeje na benzínových stanicích, v automatech, v okolí škol i v noci či zrušení daňové výjimky na tiché víno.

"Naším cílem není, abychom za think tank Ministr zdraví zastavili ze dne na den konzumaci a zakázali lidem pít. Na druhou stranu je potřeba říct, že alkohol je jed, který má mimo jiné karcinogenní účinky," uvedl lékař a zakladatel think tanku Tomáš Šebek.

Zákaz propagace alkoholu na akcích pro mladistvé by podpořily bezmála čtyři pětiny dotázaných. Pro možnost vysílat reklamu na alkoholické nápoje v televizi a rádiu jen v noci by byly téměř tři čtvrtiny dospělých. Reklamu na internetu by omezilo 72 procent lidí a ve venkovním prostoru sedm z deseti. Prodej alkoholu na benzínových pumpách a v automatech by se měl omezit podle 63 procent odpovídajících. Stejný podíl by zakázal reklamu na pití na kulturních a sportovních akcích.

Ke zrušení daňové úlevy na tiché víno se kloní 54 procent dotázaných. Polovina by byla pro povinné zdravotní varování na etiketách. Pravidelně by spotřební daň valorizovalo 47 procent lidí. S omezením nočního prodeje souhlasí 39 procent dospělých. Proti posledním dvěma opatřením se rozhodně staví 11 procent dotázaných. U ostatních kroků je odpor menší.

Podle výsledků se párkrát v týdnu napije pětina lidí, skoro každý den pije zhruba každý čtrnáctý dotázaný. Většina osob týdně vypije do sedmi sklenic, desetina pak osm až 13 sklenic. Častěji popíjejí muži, méně často mladí do 24 let. S alkoholem si dotázaní nejčastěji spojují oslavy, zábavu, uvolnění stresu a relax. Negativní asociace jsou méně časté, vedle abstinentů je víc mají lidé s vysokou školou a mladí do 34 let. Zmiňují zdravotní rizika, ztrátu sebekontroly, závislost, násilí, nehody, ale i nátlak okolí k napití se.

Za nejrizikovější lidé považují pití v těhotenství a dopady na vývoj dítěte, závislost či poškození jater. Polovina dospělých uvedla nemoci srdce a cév, rakovinu, poruchy duševní či paměti a učení, poškození trávicího systému. Devět z deseti lidí vidí problém v dopravních nehodách pod vlivem alkoholu, osm z deseti v negativním dopadu na rodinu a potomky či v domácím násilí, sedm z deseti v kriminalitě. Víc než polovina si uvědomuje zvýšené náklady na zdravotnictví a další služby. Podle studie ČR ročně ztrácí kvůli alkoholu až 50 miliard korun, dodal Šebek.

Výzvu k ochraně zdraví a omezení dostupnosti alkoholu, za níž jsou think tanky Ministr zdraví a Racionální politiky závislostí s WHO, podepsalo pět desítek asociací a organizací. Organizátoři oslovili i jednotlivá ministerstva. Největší podporu měla opatření na ochranu dětí a k omezení reklamy. Kloní se k nim i někteří politici. Experti pracují teď na analýze finančních a zdravotních efektů opatření ke snížení spotřeby. Výsledky plánují představit ještě letos.