Savci včetně člověka podle vědců vnímají pachy, chutě či světlo prostřednictvím signalizace, na které se podílí bílkoviny zvané G-proteinové receptory. Hrají významnou roli v přenášení informací zvenčí do nitra buněk i dalších procesech, například při nemocech srdce, neuropsychiatrických chorobách, u alergií nebo nádorů. Znalosti o jejím fungování se využívají při vývoji léků a anestetik, tedy látek tlumících bolest.

Do komunikace uvnitř buňky se zapojuje i bílkovina zvaná arrestin. To, zda je informace přenesená na G-protein nebo na arrestin, může podle odborníků rozhodovat o tom, jestli bude mít látka léčivé, nebo nežádoucí účinky. "Například u opioidních analgetik hraje arrestin roli v nebezpečném snížení krevního tlaku, tlumení dýchání a návykovosti," řekl Lazar.

Farmaceutický výzkum se proto soustředí na vývoj léčiv, která by ovlivňovala pouze G-proteiny nebo pouze arrestiny. Nová technologie Lazarova týmu umožňuje tento proces sledovat. Buňka, do které výzkumníci vloží upravenou molekulu DNA, začne produkovat takzvaný biosenzor. Tato látka se naváže na arrestin a při nasvícení vyzařuje světlo. "My jsme pak schopni sledovat aktivitu arrestinu právě prostřednictvím pozorování fluorescence," uvedl.

Vědecký tým, na kterém se kromě 1. lékařské fakulty podílí také Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, usiluje o komerční uplatnění molekulárních biosenzorů a speciálního mikroskopu. Mohou se snadno upravit i pro sledování jiných molekulárních buněčných procesů.

Nějaké nežádoucí účinky mají všechna léčiva. Výrobci je sledují už při jejich vývoji, předkládají je pak k posouzení úřadům, které mají bezpečnost léků na starosti. Pokud přínos léků nad nežádoucími účinky převažuje, může být lék v zemi používaný. Očekávané nežádoucí účinky jsou pak vždy popsané v příbalovém letáku. V Česku je sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv, kterému povinně mají hlásit taková podezření zdravotníci a mohou je zadávat i sami pacienti.

Loni bylo podle údajů ústavu hlášení na podezření na nežádoucí účinky 3254, nejméně za devět let. Vakcíny tvořily 17 procent. Po zavedení očkování proti covidu-19 počty hlášení výrazně vzrostly, v roce 2021 jich bylo přes 13 tisíc, vakcíny tvořily 81 procent. Podezření ústav zadává do evropských a světových databází, dál se řeší zejména neočekávané a závažné stavy nebo úmrtí.