Výzkumníci z amerického Massachusetts Institute of Technology a Polytechnické univerzity v Madridu postavili ChatGPT do nečekané role. Nechali ho převzít kontrolu nad virtuální kosmickou lodí, a to v rámci soutěže, která probíhala ve světě slavné simulace letů do vesmíru Kerbal Space Program. A podle studie publikované v časopise Advances in Space Research AI obstála překvapivě dobře. Test byl přitom proveden ještě před vydáním nejnovějšího modelu ChatGPT, verze 4.

"Při dnešním trendu, kdy využívání AI zažívá ohromný boom a tyto technologie se aplikují všude možně, mě nepřekvapuje, že někdo zkusil naroubovat ChatGPT na hru Kerbal Space Program. Trochu mě však překvapuje, jak dobře si AI vedla. ChatGPT je obecně jazykový model, což se pro hry jako takové moc nehodí. Na ně jsou vhodnější cíleně vytvořené a trénované umělé inteligence," říká Dušan Majer, šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.

Umělá inteligence nepotřebovala fyzický model ani předchozí znalosti a i přes svou univerzální povahu a za použití pouze textových instrukcí obsadila v soutěži simulovaných vesmírných letů druhé místo. Vítězství jí sebral systém opírající se o diferenciální rovnice. Specializované algoritmy tak stále mají nad umělou inteligencí v přesných úlohách navrch. 

AI by i tak mohla v kosmickém průzkumu už brzy sehrát klíčovou roli a stát se spolehlivým autonomním pilotem pro dlouhé mise do vesmíru. Autonomní řízení by přineslo řadu výhod, nejenže by uvolnilo pracovní síly, které by se mohly soustředit na jiné významné mise, ale vyřešilo by také problémy se satelity na Zemi. Jejich počet dramaticky roste, jen za posledních pět let se zdvojnásobil. Letos v květnu kroužilo kolem Země přes 11 700 aktivních satelitů, od vojenských špionážních až po vědecké sondy. 

"S tím, jak přibývá družic, může stále častěji docházet k riziku kolizí. Je proto potřeba plánovat manévry, aby družice upravily své dráhy a vyhnuly se srážce. Jenže kdo má uhnout, kdy, jak moc a jakým směrem? Tato rozhodnutí dnes dělají lidé, ale s přibývajícími počty družic to bude stále náročnější," vysvětluje Majer.

AI by se mohla v budoucnu v kosmonautice využít ještě více. "Mohla by být vítaným společníkem astronautů. Při cestě k Marsu se bude cesta signálu mezi lodí a Zemí prodlužovat na desítky minut. Smysluplná konverzace a interakce v klasickém slova smyslu tedy nebude možná. Právě zde by AI mohla podat pomocnou ruku," myslí si Majer a dodává, že na ISS už se testoval robot CIMON, jehož úkolem bylo právě povídat si s astronauty a krátit jim dlouhou chvíli. 

Přestože umělá inteligence prokazuje svůj potenciál při pomoci s vesmírnou navigací a výsledky jsou více než slibné, vědci zůstávají opatrní a upozorňují, že má i své slabiny. K těm největším patří halucinace, při kterých generuje nepravdivé nebo nesmyslné informace. Cesta do praktického nasazení tedy bude komplikovaná a pozvolná. "Rozhodně to nebude tak, že by lidé hned tyto pravomoce předali umělé inteligenci," uzavírá Majer.

Zdroj: LiveScience.com