"Čísla jsou to smutná. Na jaře zvedali čeští zemědělci své ceny o téměř 16 procent a v červnu to bylo 'pouhých' 13 procent," napsal redakci Aktuálně.cz prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

"Vrchol zdražování zřejmě přijde na podzim, když se lidé budou rozhodovat o tom, komu ve volbách dají svůj hlas," dodal Prouza. A nepřímo tak zemědělce obvinil, že záměrně šroubují ceny s cílem ovlivnit volby a poškodit současnou vládu.

Za první letošní kvartál agrárníci zvedali ceny o devět procent, zatímco průměr v Evropě je 2,6 procenta, tvrdí Prouza. "A v Německu, kde je mezi zemědělci obrovská konkurence, ceny vzrostly o pouhých 1,6 procenta," uvedl.

Jenže ekonom Petr Bartoň říká, že porovnávat se s průměrem Evropské unie je nefér vzhledem k ekonomické váze Německa. "Německo je prostě velká země s velkým trhem, tedy levnější. Teď zemědělci zdražují rychleji, předtím pomaleji," sdělil Bartoň redakci.

Ovšem předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha odmítá Prouzovo nařčení a označuje ho za demagogii. "Nemůžeme zdražovat víc než okolní země, to by si nikdo od nás nic nekoupil a dovezli by si to," argumentuje první agrárník.

Zemědělský svaz tvrdí, že od ledna 2022 do letošního začátku roku zdražili čeští farmáři o 26 procent, což je lehce pod průměrem EU. Třeba ti slovenští zvedli za tu dobu ceny o 37 procent, a Maďarští dokonce o víc než 56 procent, jak vyplývá z dat Eurostatu.

Podle Pýchy navíc růstem cen u některé produkce dochází k narovnání poklesu z minulých let. Ovšem Petr Bartoň říká, že používat argument o "dohánění poklesu" je nesmysl. "Takhle ekonomika nefunguje, rozhoduje vždy aktuální situace," tvrdí odborník.

Říkat "dám dočasně slevu a pak si to vyberu" může podle Bartoně jen monopolista. "Pokud někdo argumentuje, že něco dohání, tak přiznává, že je monopolista - a to je větší zpráva, než že zdražuje," naznačuje Bartoň.

Do toho před několika dny vystoupil na setkání Asociace svobodných odborů Zdeněk Jandejsek, někdejší šéf Agrární komory ČR, který dnes ovládá několik zemědělských podniků. Jandejsek kritizoval zemědělskou politiku Evropské unie s tím, že "minulý týden stál chleba o váze 600 gramů 90 korun. Podle něj za nesmyslné zdražování může Green Deal, poukazoval i na obrovské marže obchodních řetězců.

Z dat Českého statistického úřadu přitom vyplývá, že průměrná cena konzumního chleba o hmotnosti jeden kilogram byla v červenci necelých 45 korun. Oproti loňsku byl dražší o necelá čtyři procenta a oproti předcházejícímu měsíci se cena zvedla jen o dvě desetiny procenta.

Tomáš Prouza přitom tvrdí, že Jandejsek neříká pravdu dlouhodobě. "Byla to strategie agrárníků od počátku války na Ukrajině: využít strachu lidí, budovat obraz hrozícího zdražování a sázet na to, že když pak zdraží 'jen' o polovinu, tak si lidi oddechnou a akceptují to," míní Prouza.

Útokům, že řetězce zdražují víc, než by mohly, přitom obchodníci čelili v minulosti několikrát. K dlouhodobým kritikům velkých řetězců v rukou zahraničních skupin patří například ekonomka Ilona Švihlíková.

"Polsko neudělalo tu hloupost, že by si prodalo své maloobchodní řetězce do zahraničních rukou. To Poláci udělali chytře," řekla ekonomka loni v rozhovoru pro CNN Prima News. Naráží na to, čtyři tuzemské obchodní řetězce, které ovládají skoro polovinu českého maloobchodního trhu, patří dvěma německým skupinám. Lidl a Kaufland coby tuzemská jednička a dvojka, pokud jde o podíl na českém trhu, vlastní německá Schwarz-Gruppe. Obchody Billa spolu s prodejnami Penny Market pak ovládá taktéž německá skupina - REWE Group.

"Tvrdím, že na trhu je tacitní (skrytý; pozn. red.) kartel a obrovská koncentrace," prohlásila již několikrát Švihlíková. "Je to problém, který se netýká - opakuji - netýká jen maloobchodních řetězců," zdůrazňuje ekonomka.

Obchodníci odmítají, že by zdražovali víc, než by museli, anebo že by se na cenách jakkoli domlouvali. Často ovšem mluví o cenovém "následování", kdy kopírují cenový vývoj, aby nepřišli o zákazníky.