Na konci druhého čtvrtletí letošního roku pokračoval růst dluhu na bydlení, který meziročně vzrostl o 11 procent na 3,16 bilionu korun. Jde o nejvyšší meziroční zvýšení od roku 2022. Pokračuje zároveň pokles počtu klientů, kteří dluh na bydlení splácejí. Proti situaci na konci června minulého roku jich ubylo téměř 8000. Přes dvě pětiny úvěrů na bydlení splácí lidé ve věku 35 až 44 let.

"Objem dluhu na bydlení letos překročil hranici tří bilionů korun a za první polovinu roku se zvýšil o 172 miliard korun. Zároveň ale klesá počet klientů bank a stavebních spořitelen s tímto typem dluhu. Proti situaci na konci června před pěti lety se jejich počet snížil o 57 tisíc," uvedla ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná. Do objemu úvěrů na bydlení se promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby.

S růstem dluhu na bydlení roste i objem nespláceného dluhu. Jde o částku dluhu po splatnosti o více než 90 dní nebo o takzvané zesplatněné úvěry. Na konci loňského roku začal poprvé od roku 2015 růst a na konci druhého čtvrtletí dosáhl 4,72 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o šest procent.

Na rozdíl od dluhu na bydlení u krátkodobých úvěrů na spotřebu se obrátil trend v počtu klientů. Zatímco ještě v prvním čtvrtletí byl jejich počet meziročně nižší, na konci června mělo dluh na spotřebu meziročně o 42 tisíc lidí více. Objem krátkodobého dluhu na spotřebu meziročně vzrostl o 9,6 procenta na 645 miliard korun.

U dlužníků ve věku 35 až 44 let se zároveň zhoršuje platební morálka, upozornil ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se u nich ze všech věkových skupin nejvýrazněji zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení. Na konci června byl meziročně o 17 procenta vyšší a dosáhl 1,6 miliardy korun, což je zhruba třetina z celého objemu nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.

Stejně jako u dluhu na bydlení se u dlužníků ve věkové skupině 35 až 44 let nejvíce zvýšil objem nespláceného dluhu na spotřebu. Proti druhému čtvrtletí loňského roku vzrostl o 13 procent na 7,8 miliardy korun. Obdobně jako u dluhu na bydlení je to nejvyšší objem ze všech věkových kategorií. Zároveň také v této skupině přibylo více než tisíc klientů bank a nebankovních institucí, kteří nezvládali dluh na spotřebu splácet. Celkem jich bylo 41 544, doplnil Rajl.