Stále častěji se ozývají hlasy, které požadují návrat povinné vojenské služby. Bundeswehr je přitom už od roku 2011 založený na dobrovolné službě. Podle mnohých politiků ale dobrovolný nábor stačit nebude. Návrat povinné vojny nevylučuje ani ministr obrany Boris Pistorius.

Německá armáda dlouhodobě přiznává, že má problém se získáním dostatečného množství lidí. Bundeswehr má nyní ve službě zhruba 181 tisíc vojáků a vojákyň. Podle plánů ministra Pistoriuse by ovšem měl mít v dlouhodobém horizontu 203 tisíc mužů a žen v aktivní službě.

Už letos bude moci armáda díky zvyšování obranných výdajů přijmout 10 tisíc nových vojáků a vojákyň. Nováčci by se přitom, alespoň zatím, měli hlásit dobrovolně.

Na dobrovolnický systém německá armáda přešla v roce 2011, kdy byla povinná vojenská služba pozastavena. Branná povinnost ale nepřestala platit úplně a v případě napadení země by byla automaticky znovu zavedena. Pistorius nyní připravuje zákon, který by měl službu v armádě učinit atraktivnější. Včlenit do něj přitom chce i možný návrat povinné vojenské služby. Cílem je, aby bundeswehr tvořili hlavně dobrovolníci, v zákoně by ale měla být možnost aktivovat povinnost, "pokud počty nebudou stačit". "Samozřejmě by se mechanismus využil jen jako poslední prostředek," řekl o víkendu ministr.

Pistorius chce mimo jiné zajistit lepší platové podmínky v armádě i lepší ubytování vojáků. Prostředky by k tomu chybět neměly. Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.

Peněz bude dost

Německo už po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 zahájilo rozsáhlou modernizaci armády. Financovaná je ze zvláštního fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který doplňuje běžný roční rozpočet na obranu. Strany současné německé vlády se pak v březnu - ještě před uzavřením koaliční smlouvy - dohodly na zvýšení obranných výdajů. Dosáhnout ho chtějí i pomocí reformy takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Díky tomu si Německo zajistí dostatek peněz na obranné výdaje půjčkami na mezinárodních trzích. Cílem německé vlády je podle kancléře Friedricha Merze vybudovat z bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě.

Pistorius, který byl ministrem obrany i v předchozí vládě Olafa Scholze, už loni předložil návrh zákona o nové podobě vojenské služby. Cílem bylo, aby mladí muži do budoucna museli úřadům sdělovat, zda jsou připraveni a schopni nastoupit vojenskou službu. Změna měla především zlepšit přehled armády o tom, koho může povolat do zbraně. Návrh ale poslanci kvůli pádu Scholzovy vlády nestihli schválit. Nově připravovaný návrh je podle všeho výrazně ambicióznější.

Mladí socialisté jsou proti

Podporu pro své plány však Pistorius nemá jistou ani ve vlastní straně. To se ukázalo naposledy na víkendovém sjezdu sociální demokracie (SPD). Například předseda její parlamentní frakce Matthias Miersch řekl, že o návratu branné povinnosti "se můžeme bavit případně v příštím volebním období, v tomto ne".

Proti změně principu dobrovolnosti při náboru do armády se ostře staví také Mladí socialisté (Jusos), kteří jsou mládežnickou organizací SPD. Vládní partner sociálních demokratů, konzervativní unie CDU/CSU, naopak tlačí na rychlé rozhodnutí o zavedení povinné vojenské služby. Nejsilněji ji prosazuje bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU). "Branná povinnost a civilní služba jsou naší budoucností," uvedl například předseda CSU a bavorský premiér Markus Söder.

Podle německých médií chce ministr obrany návrh zákona o nové podobě vojenské služby předložit vládě ještě před letní parlamentní přestávkou, tedy do 11. července. Podle dnešního vyjádření mluvčího ministerstva obrany je cílem, aby zákon vešel v platnost na začátku příštího roku. Na jeho základě by měla mít armáda do budoucna 460 tisíc mužů a žen v aktivní službě a v rezervě. Německo má 83 milionů obyvatel.