Nákladní vagony se daly do pohybu zhruba pět kilometrů před místem střetu. Mezi jejich odpojením a nárazem uplynulo přibližně stejně minut - příliš málo na jakýkoli zásah. Na jednokolejné trati tehdy chybělo jakékoli zařízení, které by umožnilo varovat posádku osobního motorového vlaku. Mobilní telefony ještě nebyly běžnou výbavou. Když se tedy strojvedoucímu v zatáčce před Krounou náhle objevila masa železa řítící se z protisměru, neměl už žádnou šanci. Od tragického střetu, který poté následoval, uplynulo v úterý přesně 30 let.

Červený motorák, jedoucí zhruba třicetikilometrovou rychlostí, čelil nárazu čtyř vagonů o hmotnosti až 130 tun, které v protisměru dosahovaly rychlosti mezi 80 a 100 kilometry za hodinu. Následky byly zničující. Souprava byla odhozena desítky metrů zpět, první vagon se vklínil hluboko do osobního vlaku a zničil jej téměř do poloviny. Osmnáct lidí zemřelo na místě, devatenáctá oběť podlehla zraněním v nemocnici. Přežili pouze čtyři - včetně dívky, která se v osudný okamžik nacházela na toaletě.

Záchranné týmy dorazily rychle, na místo přilétlo několik vrtulníků. Přesto nemohli záchranáři většině cestujících pomoci. "Resuscitovat nebo křísit se nedal nikdo. Selekce byla jednoznačná - buď mrtvý, nebo živý, který měl ještě šanci," popsal před časem pro ČTK jeden z členů letecké záchranné služby. Ani přeživší se neobešli bez vážných zranění.

Vyšetřování nehody rychle odhalilo její příčinu. Při posunu ve stanici Čachnov pracovníci dráhy nezajistili plně naložené vagony. Zabrzdili pouze služební vůz na konci soupravy, tzv. hytlák, jehož brzda nedokázala udržet zbylé vozy. Jeden z posunovačů se ještě pokusil ujíždějící vagony zastavit, ale marně. Soud později uznal právě jeho jediného bez viny. Naopak vlakvedoucí a druhý člen posunovací čety byli v říjnu 1996 odsouzeni k nepodmíněným trestům - šesti a půl a pěti letům vězení. Krajský soud později zvýšil trest pro vlakvedoucího na osm let.

Tragédie u Krouny se stala varováním a impulzem ke změnám. Jednou z nich bylo urychlené zavedení radiostanic na regionálních tratích, které do té doby postrádaly možnosti včasného varování. Na trati Žďárec-Polička byly vysílačky instalovány do června 1996.

Rok po nehodě vznikl v místě srážky pomník - masivní kámen s leštěnou deskou, na níž jsou vyryta jména všech 19 obětí, z nichž nejmladší bylo pouhých 11 let. Neštěstí u Krouny zůstává jednou z nejtragičtějších událostí české železniční dopravy po roce 1989. V novodobé historii se počtem obětí srovnatelná stala už jen havárie autobusu u Nažidel v roce 2003.