4 0 0 02.10.2025
Extrémy v životním stylu většinou nejsou dlouhodobě udržitelné a často vedou k výkyvům, které zvyšují stres i riziko selhání. Dlouhověkost je maraton, ne sprint. Mým cílem není najít "zázračný" protokol, ale odhalit tzv. low-hanging fruit - malé, vědecky podložené změny, které přinášejí největší návratnost. Důležité je, aby kroky byly individuálně nastavené, protože tělo každého z nás potřebuje v daném období něco jiného.
Zařadit více pohybu do běžného dne. Nemusí jít o hodiny v posilovně - i malé, ale pravidelné "dávky" pohybu významně snižují riziko kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a zlepšují metabolickou flexibilitu. Doporučuji například vyřizovat telefonáty při chůzi, vždy používat schody místo výtahu nebo zaparkovat auto o několik ulic dál.
Tělo a mysl nelze oddělovat - fungují jako jeden systém. Kvalitní spánek, vyvážená strava a pravidelný pohyb zlepšují nejen fyzické zdraví, ale i psychickou odolnost. Naopak chronický stres urychluje stárnutí na buněčné úrovni a zvyšuje riziko civilizačních onemocnění.
Obecně mě asi nejvíc znepokojuje množství "zaručených" rad na internetu, které nejsou podložené medicínskými daty - ty mohou lidi vést k zbytečným extrémům a přehlížení skutečně důležitých faktorů.
Zatím neexistují žádné technologie ani léky, které by dokázaly nahradit základní a nejdůležitější pilíře dlouhověkosti - tedy vyváženou stravu, pravidelný pohyb, kvalitní spánek a duševní pohodu.
Objevují se však postupy, například hyperbarická oxygenoterapie (HBOT), které mají slibná data v oblasti podpory mitochondriální funkce a regenerace.
U farmakoterapie se výzkum také rychle posouvá. Vědecká komunita dnes zkoumá například léky, genové terapie či metody epigenetického "přeprogramování" buněk, které by mohly v budoucnu zásadně ovlivnit proces stárnutí. Většina těchto poznatků však zatím pochází hlavně ze zvířecích modelů, a proto je třeba k nim přistupovat s opatrností.