Průlomová metoda spočívá v tom, že se DNA z kožních buněk vloží do darovaného vajíčka, které je následně oplodněno spermiemi jiného muže. Ačkoli se to zatím testovalo pouze v laboratorních podmínkách, výsledky jsou nadějné.

"Studie ukazuje, že genetický materiál z kožních buněk lze použít k vytvoření buňky podobné vajíčku, která může být oplodněna - a vyvinout se v embryo," říká profesor Richard Anderson z Univerzity v Edinburghu.

Zázrak jménem mitomeióza

Ačkoli průzkum ohromuje, vědce nějakou dobu znepokojoval problém při tvorbě vajíček z kožních buněk. Tyto buňky mají kompletní sadu 46 chromozomů, zatímco vajíčka mají jen 23. Bez zásahu by takto vzniklá vajíčka měla nadbytečný počet chromozomů, což vede k vývojovým poruchám.

Vědci tento problém následně vyřešili pomocí procesu, který nazvali mitomeióza - napodobuje přirozené buněčné dělení a způsobí "odhození" jedné sady chromozomů. Výsledkem je funkční vajíčko se správným počtem chromozomů.

Pomocí této metody vytvořili v laboratoři 82 vajíček, která byla následně oplodněna. Přibližně devět procent z nich se vyvinulo do fáze blastocysty - rané fáze embrya, která se při IVF běžně vkládá do dělohy. Proces redukce chromozomů však nebyl vždy spolehlivý.

Pomoc nejen pro gaye, ale i pro ženy

Ačkoli se především v médiích mluví hlavně o tom, že by tato metoda mohla umožnit mužským párům mít děti bez ženy, vědecký tým zdůrazňuje i její potenciál pro ženy, které nemohou mít děti kvůli problémům s vajíčky - například po onkologické léčbě.

"Mnoho žen nemůže mít rodinu, protože ztratily vajíčka, což se může stát z řady důvodů, včetně léčby rakoviny. Schopnost generovat nová vajíčka by byla velkým pokrokem," dodává profesor Anderson z Univerzity v Edinburghu.

Výzvy a omezení

Přestože jde o slibný vývoj, studie má i své limity. Naprostá většina vajíček (91 procent) se po oplodnění dále nevyvíjela. Navíc se u některých embryí objevily chromozomální abnormality, což představuje riziko pro budoucí vývoj. Vědci proto upozorňují, že před případným použitím u lidí bude potřeba ještě mnoho let výzkumu a testování.

A vedle technických výzev hrají velkou roli i etické otázky, regulace, legislativa či rizika genetické nestability. 

IVF a budoucnost

V současnosti je hlavní metodou léčby neplodnosti takzvané in vitro fertilizace (IVF), při které se vajíčko oplodní spermií v laboratoři a embryo se vloží do dělohy ženy. Tento proces pomohl milionům párů po celém světě. Přesto má IVF své limity - zejména pokud je problém přímo ve vajíčkách. Metoda mitomeiózy by tak v budoucnu mohla nabídnout novou šanci těm, kdo dnes nemají jiné možnosti - ať už kvůli věku, nemoci, nebo tomu, že vůbec nemají přístup k ženským vajíčkům.

Ačkoli je tento výzkum ještě v rané fázi, odborníci ho považují za důkaz, že myšlenka geneticky vlastních dětí bez biologických matek nemusí být sci-fi. "Je to vzrušující důkaz konceptu. V budoucnu by to mohlo změnit naše chápání neplodnosti i potratů - a možná jednou otevřít cestu k tvorbě spermií a vajíček pro ty, kteří jinak nemají žádné možnosti," uzavírá profesor Ying Cheong z Univerzity v Southamptonu.

Zdroj: DailyMail

VIDEO: Dítě tří rodičů? Je to eticky i lékařsky sporné, přelom v medicíně ale ne, říká Fulka (12. 04. 2019)