Piráti se po loňském odchodu z vlády Petra Fialy (ODS) postupně zabydleli v opozičních lavicích a nyní jako by se chtěli rozvzpomenout na svůj protestní, možná i populistický osten. Minulý týden přišli s novou fází předvolební kampaně, která operuje s tím, že "uklidí Česko od korupce". Kampaň spočívá v tom, že jejich zástupci dorazí před nějakou budovu spojenou s korupčními kauzami, typicky třeba před sídlo Agrofertu, resort spravedlnosti, sněmovnu nebo Čapí hnízdo, a začnou v jejím okolí uklízet.

Zatímco Andrej Babiš kdysi přišel s heslem "Nejsme jako politici. Makáme", oni tedy ohlašují úklid po politicích. Svým způsobem se tak pokouší o návrat tam, kde už jednou byli - viz slogan "Pusťte nás na ně" a legendární vězeňský autobus z jejich předvolební kampaně v roce 2017. Nejspíš to bude zčásti úspěšné, ten útok na politiku jako takovou ale působí falešně - vždyť už dávno nejsou v politice žádní nováčci.

Za další: na začátku tohoto týdne definitivně přišli s tím, že jdou do voleb se Zelenými. Jejich předseda Zdeněk Hřib to obhajuje tím, že když se spojují extremisté okolo SPD, tak Piráti chtějí spojovat liberály. Jaksi ale zapomněl, že o liberálně situované voliče usiluje také STAN a zčásti také TOP 09. Jinak řečeno: Piráti operují v prostoru, jehož součástí je několik dalších stran a počet voličů v něm není ani zdaleka neomezený.

Další podstatný faktor jejich stávající strategie se váže k tomu, že v čele strany již není její jednoznačně nejviditelnější tvář v celé historii - tedy Ivan Bartoš, nýbrž pro mnoho lidí nevýrazný a také málo známý Zdeněk Hřib. I to bude nepochybně limitovat možnosti jejich případné expanze.

"Nejsem si jistý, že Hřib vystřídal Ivana Bartoše - ten je na většině materiálů, co jsem viděl," glosuje prazvláštní situaci Pirátů politolog a expert na politický marketing Otto Eibl. A podle něj to dává i smysl. "Ivan Bartoš je vlastně ztělesněním pirátského ducha, Hřib tak nepůsobí a jeho vystupování bylo a je odtažitější," uvažuje Eibl. 

S tím, že Hřib nemusí odpovídat představám o tom, jací by Piráti měli být. A to, že Piráti nemluví o ostatních liberálních formacích, dává smysl. "Nemá důvod o nich mluvit, přece jim nebude dávat kredit či pozornost. On se snaží vzbudit dojem, že Piráti jsou jediná - a správná - alternativa," vysvětluje politolog.

Účelová póza

Pokud jde o korupci, na kterou Piráti upozorňují ve své nejnovější fázi kampaně, Eibl má za to, že jde o téma minulosti. "Nejsem si jistý, jestli je to problém číslo jedna i dnes. Navíc okopávat nohy všem může být sice populární, ale v pirátském pojetí je tomu těžké uvěřit. I kvůli jejich vládnímu angažmá, i kvůli neutěšené situaci ve straně," míní politolog.

Kampaň je to podle jeho slov sice viditelná, avšak zároveň si nemyslí, že bude nějak extra účinná. "Přece jen: vracet se ke kořenům po X letech spíše krotkého vystupování může znít jako účelová póza," má jasno Eibl.

Jeho kolega Ladislav Cabada pak v této souvislosti připomíná, že se Piráti původně zrodili jako protestní strana, která byla v řadě charakteristik podobná hnutí ANO.

"Vedle populismu zacíleného na tzv. tradiční strany bych zmínil důraz na centristický liberalismus, odpor k ideologiím a prosazování pragmatismu, antikorupční rétoriku. Ale také specifickou představu toho, že jsou držiteli nějaké zvláštní dovednosti, kterou většina společnosti nemá - v případě Pirátů šlo o důraz na digitální technologie," připomíná Cabada.

Jako tzv. vyzyvatelská strana se slabou ideologií pak podle něj byli Piráti přitažliví pro členy i voliče s poměrně velkým ideovým rozptylem. "I proto se v nich vyskytovaly i radikálně-levicové skupiny," vysvětluje politolog. Současně podle něj Piráti v minulosti dokázali využít poměrně úspěšné propagační strategie. Jako příklad uvádí právě onen vězeňský autobus, případně heslo "Ekologie bez ideologie" - obojí Cabada označuje za mimořádně vydařené.

Spoluprací se Starosty a nezávislými před minulými volbami se ale podle něj Piráti posunuli více ke středu. "Radikální levice byla oslabena a po nástupu Zdeňka Hřiba jako předsedy její nejvýraznější tváře odešly," připomíná. "Navíc jejich soužití v široké vládní koalici," pokračuje politolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz, "logicky předchozí vedení nutilo k hledání řady kompromisů, které byly vnitrostranickou opozicí nahlíženy kriticky."

Nicméně teprve po odchodu z vlády se podle něj strana vymezila jasně opozičně včetně zdůraznění toho, že byla ve vládě marginalizována. Cabada ale připomíná, že aritmeticky vzato byli Piráti ve vládě postradatelní. "Přesto se čtyřmi poslanci obsadili tři ministerské posty - z tohoto hlediska byli mimořádně úspěšní," dodává.

Návrat ke kořenům

Návrat k umírněné populistické rétorice včetně nové dramaturgie "úklidu" je podle Cabady v danou chvíli logickým krokem. "Lze předpokládat," pokračuje Cabada, "že nesmiřitelnost mezi oběma politickými tábory, která je směrem k veřejnosti prezentována často právě přes různé kauzy i tzv. kauzy, bude až do voleb - a i po nich - představovat jeden z významných prvků antikampaně. A zde mohou Piráti - zatím spíše oprávněně - prezentovat sami sebe jako aktéra, jenž není do korupčních kauz zapojen."

Politolog Lubomír Kopeček pak v souvislosti se zvolenou strategií Pirátů hovoří podobně jako Cabada o "návratu ke kořenům" či "návratu k osvědčenému" s důrazem na korupci a performativní happeningy. A i podle něj to může ve stávající atmosféře ovlivněné soudním projednáváním kauz Čapí hnízdo či blížícího se Dozimetru fungovat. "Určitě je to lepší než klást důraz na vycentrování a technokratismus strany, což chtěl ještě před půl rokem předseda strany Hřib," míní Kopeček.

V době postmoderní politické komunikace, která míří na emoce, je pak i podle Cabady postup Pirátů logický. "Navíc některé programové priority by nyní mohly potenciální nové voliče spíše odrazovat," míní politolog. A zmiňuje například digitalizaci a převládající dojem voličů, že ji strana ve vládě Petra Fialy nezvládla.

A pokud jde o jejich spojenectví se Zelenými, podle něj může být nástrojem, jak přitáhnout část prvovoličů, kteří environmentální problémy vnímají jako významné politické štěpení. "A to ať už pozitivně - tedy ve smyslu povinnosti zajistit udržitelný život i pro příští generace, nebo negativně - tady lze připomenout podporu Motoristů mezi částí nejmladších voličů," uvažuje politolog.

Cílem Pirátů tak podle něj je být ideologická strana tam, kde to má smysl, ale současně revitalizovat původní měkký populismus typický pro vyzyvatelské a antikorupční politické formace.

"V situaci, kdy levicoví i pravicoví radikálové či extremisté používají slovo liberalismus jako negativní nálepku a jako alternativu nabízejí autoritářský suverenismus, je přihlášení Pirátů, ale také STAN, TOP 09 a v liberálně-konzervativní podobě rovněž ODS nezbytnou reakcí. Jistěže to může působit tak, že v liberálním táboře je přehuštěno, ale je-li liberalismus v tomto smyslu prakticky ztotožněn se slovem demokracie, pak je to strategie jasná a srozumitelná," má jasno Cabada.

A připomíná, že Piráti měli před volbami v roce 2021 v určitou chvíli potenciál přes 20 procent hlasů. "S trochou nadsázky se Ivan Bartoš mohl považovat za kandidáta na premiéra. To ukazuje, že Piráti měli a mohou mít potenciál přebírat voliče jiných stran, ať už vládních (STAN, možná i TOP 09), nebo opozičních - včetně ANO, zejména pokud se Babiš posouvá příliš na radikální pravici a odrazuje antiautoritativní voliče."

Možnosti růstu

Cabada tím nechce říct, že se Piráti mohou v letošních volbách přiblížit zisku oněch 20 procent hlasů, podle něj zde ale prostor pro jejich expanzi může existovat - a to včetně významné skupiny prvovoličů. Podobně to vidí také jeho kolega Jakub Lysek. "Spojení se Zelenými v tomto formátu dává smysl, nebude se tříštit liberální volič. Ono popravdě u Zelených je to přibližně jedno, maximálně dvě procenta hlasů - ale ty by Pirátům mohly chybět," míní.

Lysek tím naráží na to, že Hřib sice dokázal zastavit pád Pirátů pod pět procent, nicméně že by Piráti v preferencích pod jeho vedením rostli, to se říct zrovna nedá. "Takto mají i Zelení šanci třeba získat mandát ve sněmovně a více se zviditelnit. Otázkou je, jestli toto spojení bude mít synergický efekt, to znamená, zda se nebavíme jen o prostém součtu voličů, ale také přilákání voličských skupin, které by třeba ani jednu stranu nevolily, ale spojení jim dává smysl."

A tady se Lysek obává, že tento synergický efekt spojenectví Pirátů se Zelenými nakonec nepřinese. "Takto třeba fungovala koalice STAN a Pirátů, nebo koneckonců i koalice Spolu, na základě krajských voleb víme, že dobře funguje i KDU-ČSL v aliancích s liberálními místními subjekty. U Pirátů a Zelených asi ale nakonec půjde jen o prostý součet jejich voličů," míní Lysek. Přesto třeba Kopeček označuje jejich spojenectví za rozumné.

"Zelení nejsou od Pirátů ideologicky vzdálení. V tomto ohledu to má stejnou logiku jako spojení SPD s malými stranami - přes určité rozpory tady není žádná velká propast mezi stranami, které se domluvily," připomíná Kopeček. S tím, že jedno až dvě procenta hlasů, kterými ve volebních modelech disponují Zelení, mohou být ve finále klíčovým faktorem pro překonání pětiprocentní uzavírací klauzule.

Kopeček má na rozdíl od Cabady za to, že zjevný cíl Pirátů tedy není nějak zásadně expandovat, nýbrž se udržet i po podzimních sněmovních volbách v dolní komoře - a podle něj jde o realistický cíl. Výhodou Hřiba ovšem je, že Piráti letos obhajují pouze čtyři mandáty. Jejich výchozí pozice je v tomto ohledu přesně opačná než u Starostů a nezávislých. Jinak řečeno: pokud překročí pět procent, v mandátech skoro jistě oproti současné situaci posílí.