Kategorie zpráv

"Hulírna" v Brně už nefunguje. Pěstírna ovšem produkuje víc léčebného konopí než dřív

"Hulírna" v Brně už nefunguje. Pěstírna ovšem produkuje víc léčebného konopí než dřív; Zdroj foto: FNUSA

Výtah nefunguje, a tak musím pěšky. Už když jsem ve třetím patře budovy, cítím povědomý odér - a ve čtvrtém, posledním patře se už silné vůně nezbavím. Brněnská Fakultní nemocnice u Sv. Anny (FNUSA) tam totiž ukrývá pěstírnu léčebného konopí, jako jediná nemocnice v Česku.

V konopném aromatu mě vítá Václav Trojan, český průkopník léčebné marihuany, který to tady v Brně celé vede. Na sklizeň jsem přišel pozdě, proběhla před pár dny. Jedna čtvrtina roční produkce tak právě visí v sušárně a ta další už rychle roste - hned za neprodyšně zavřenými dveřmi. Tam mě zase nemůžou pustit kvůli hygienickým důvodům, rostliny by mohla napadnout infekce. "A taky kvůli udržení stabilní hladiny dalších obsahových látek, které jsou citlivé na vlhkost a teplotu," doplňuje Trojan. Těmi nejdůležitějšími jsou podle dvě - THC a CBD.

Všechno začalo před třemi lety

"Pěstírna, u které jsme, vznikla tři roky zpátky. Jejím hlavním smyslem je klinický výzkum," vysvětluje Trojan. Samotné Mezinárodní centrum klinického výzkumu, které spadá pod FNUSA, však vzniklo již před 13 lety a on sám do do něj s cílem rozvíjet výzkum léčebného konopí zapojil v roce 2019. V Brně podle něj existuje obdoba amerického "Silicon Valley", kde se setkali odborníci se stejným zájmem, takže tady oficiální pěstírna mohla vzniknout.

Trojanovým záměrem je pak výzkum přenést do praxe, aby celá práce měla smysl i pro jejich pacienty. "Hlavní roli má studium nových obsahových látek, nových energetických materiálů, vlivy vlhkosti, teploty a světla. A také zjistit, proč a jak vznikají léčebné látky v rostlině," zamýšlí se. Dnes jsou i díky tomu schopni konopí z pěstírny komerčně dodávat do vlastní lékárny a přebytky prodávat do lékáren po celé zemi.

Za rok totiž na první pohled malé prostory vyprodukují až čtyři sklizně ročně. Jeden cyklus trvá zhruba tři měsíce a za rok tak sklidí 25 až 30 kilogramů sušiny, z nichž jde většina k pacientům. Celý proces - než se "tráva" dostane z pěstírny nich až k lidem - trvá zhruba dva měsíce. Laboratoř totiž musí garantovat, že má materiál požadované vlastnosti, materiál také třeba projde gama zářením, které zlikviduje potenciální infekci.

Po usušení rostliny ručně ostříhají a zbaví nepotřebných částí. "Důležité je po sušení získat jenom samotný sušený samičí květ, ty šišky či palice ve slangovém označení," popisuje Trojan.

Zdravotně nezávadné konopí

Na rozdíl od pěstování v přírodě nebo ve skleníku má vnitřní pěstírna opravdu laboratorní podmínky a kromě infekcí se tak vyhnou i škůdcům. Z jedné laboratoře pak konopí projde ještě několika procesy, než se dostane do lékárny, kde se z něj stane léčivo. Tam z něj lékárník na základě lékařského předpisu vyrobí tobolky.

Proč zrovna tobolky? "Protože lékař nemůže doporučit kouření, které je samo o sobě nezdravé. Pak nám zbývá buď vyrobit tobolky, nebo máme možnost vaporizace, kdy si sušený květ dáte do vaporizátoru a pak jej inhalujete," vysvětluje Trojan. Dřív se kvůli vaporizaci muselo přímo do nemocnice do místnosti zvané "hulírna", dnes už si ale někteří pacienti přístroj koupili domů.

Stereotyp, že typický uživatel léčebného konopí je mladý člověk v duhovém tričku s dredy, už dávno neplatí. Do Centra pro léčbu bolesti, které pod FNUSA spadá, si pro recept pravidelně chodí až 600 pacientů. "Vesměs jsou to senioři s různými problémy, jako jsou artrózy, chronické bolesti, bolavá záda, kolena, po namáhavé práci na zahradě… Začalo nám jaro, začaly práce venku, a tak nám přibyde také množství uživatelů léčebného konopí," konstatuje odborník.

"Tráva" na předpis od obvodního lékaře

Zatímco dřív bylo k léčebnému konopí mnohem složitější se dostat a lidé například s chronickými bolestmi tak často volili nákup na černém trhu nebo ilegální pěstování doma, od začátku letošního dubna jim stačí předpis obvodního lékaře. Potvrzuje to i jeden z uživatelů, Lukáš Hurt.

"Ke konopí jsem se dostal skrz svoji diagnózu, což je chronická gastritida. Těžce se mi polyká, je s tím spojené nechutenství a střevní potíže," popisuje Hurt svoje problémy, které ho k rostlině přivedly. Zkoušel na to klasická léčiva, ale žádnou změnu nepřinesly. Pak začal užívat konopí, a příznaky choroby vymizely.

"Před pěti lety jsem se stal oficiálním pacientem. Doktor mi předepíše recept, 90 procent hradí pojišťovna a já si to pak jenom dám do vaporizéru a inhaluju," popisuje. Měsíčně ho alternativní léčba vyjde asi na 150 korun měsíčně.

V České republice je přes 20 oficiálních pěstíren léčebného konopí, které dohromady za rok vyprodukují více než 300 kilogramů sušiny. Jejich celková kapacita je ovšem podle Trojana více než trojnásobná. Většina jejich produkce v současnosti směřuje do Německa a Polska.