Stockholm (od našeho zpravodaje) - V hledišti Globenu měl švédskou manželku Rebeccu a malou dceru Freyu Ivy. Obě v dresech rozpůlených na českou a švédskou stranu.

Jenže první třetina Čechům ani Pastrňákovi nevyšla, domácí favorit rychle utekl a pak už to byla extrémně těžká stíhací jízda. Tým trenéra Radima Rulíka ji nedotáhl a Pastrňák při šesté účasti na šampionátu počtvrté kousal čtvrtfinálovou porážku. 

Obhajoba zlata nevyjde, končíte ve čtvrtfinále. Proč?

Prostě jsme zaspali začátek, Švédové byli lepší. Je to škoda. Proti tak talentovanému týmu, jako je Švédsko, se to nemůže stát. Bylo skoro nemožné ten zápas obrátit, ale na druhou stranu musím říct, že jsem pyšný na tým. Jak jsme se vzchopili, těch 40 minut bojovali a nedali nic zadarmo. První třetina nás stála zápas, ale jsem pyšný, jak jsme do konce bojovali proti týmu, jako je Švédsko.

Jak těžké je proti Švédsku ve Stockholmu otáčet z 0:3?

Jak říkám, skoro nemožné. Když prohráváte o tři góly po první třetině… Ale dali jsme na 3:1, tlak i pár šancí tam ještě potom bylo. Velká škoda, ale je to další zkušenost.

Hlavně pro hráče, kteří na mistrovství debutovali? Váš tým jich měl na soupisce osm.

Máme mladý tým, kluky z Evropy i ze zámoří, kteří za nároďák ještě tolik startů nemají. Pro ně je to super sbírka zkušeností. Budujeme tady super partu do budoucna a doufejme, že nás čeká světlejší období. Poslední dva tři roky už dokážeme bojovat se špičkou, když se daří. Loni jsme si zkusili, jaké to je a co to vezme, projít až do semifinále a finále. Víme, že to čtvrtfinále prostě rozhoduje, jestli je turnaj pozitivní, nebo negativní. Příští rok budeme zase zkušenější.

Mrzí vás teď o to víc porážka s Američany v závěru skupiny, která vás nasměrovala proti Švédsku?

No, takový je hokej. Bohužel jsme prohráli jeden zápas a skončili jsme třetí. Možná trochu štěstíčka chybělo, ale na to se nedá vymlouvat, prostě tak to je. V Moskvě 2016 jsme taky vyhráli skupinu a vypadli s Američany ve čtvrtfinále. Někdy se to stane. Skupinová fáze je strašně dlouhá, body se můžou nabrat i ztratit. Smůla, ale nedá se nic dělat.

Vyčítáte si faul ze 12. minuty, po kterém jste ve čtvrtfinále poprvé inkasovali? Nebo jste to viděl jako přísné vyloučení?

Za mě to bylo hodně přísné. Rozhodčí odpískal držení, já myslel, že píská sekání, přitom to byla hokejka na hokejku, proto jsem měl trošku nervy. Neviděl jsem to, každopádně mě to mrzí, je to asi zbytečný faul. Nevím, co bylo okolo. Jen vím, že švédský hráč už vycházel z trestné lavice. Mrzí to, nikdy není příjemné, když jste na trestné a dostanete gól. Beru ho na sebe.

Jak náročné bylo čtvrtfinále pro vás osobně?

Samozřejmě to byl celkově náročný turnaj, náročná sezona. Ale já jsem připravený, prostě jsem hrál. (úsměv)

Bylo pro vás speciální i v tom, že se hrálo ve Stockholmu, odkud pochází vaše žena Rebecca?

Určitě jsem to chtěl vyhrát, chtěli jsme vyřadit Švédy doma. Vyřadit jakýkoliv domácí tým je vždycky super, bohužel se to nepodařilo.

Čí nápad byly rozdělené česko-švédské dresy pro ženu a dceru?

Dali jsme hlavy dohromady, aby to bylo férové.

Je teď pro vás dalším reprezentačním cílem olympiáda?

To je strašně daleko. Nikdy nevíte, jak to bude se zdravím. Tohle neberu nikdy jako samozřejmost. Teď si dám volno, připravím se na sezonu a pak se uvidí.

V zápasech ve skupině se vám osobně dařilo, sbíral jste spoustu bodů. S tím a souhrou ve formaci s Romanem Červenkou a Lukášem Sedlákem jste byl spokojený?

Nerad to teď hodnotím. Prohráli jsme týmově čtvrtfinále, tohle je zbytečné řešit. Samozřejmě, lajna byla super a padalo nám to tam. Bohužel ve čtvrtfinále to tam nepadlo, takže teď bych to hodnotit nechtěl.