"Za pár let, s rozvojem biotechnologií, bude možné neustále transplantovat lidské orgány," zněla jedna z vět přeložená pro Putina. Čínský prezident pak uvedl, že lidé se v tomto století mohou dožít až 150 let.

Putin posléze potvrdil, že téma skutečně padlo, a vyzdvihl pokrok moderní medicíny. Byť šlo o zdánlivě lehkovážný rozhovor během pochodu k tribuně, jeho obsah i forma vyvolaly otázky: nakolik je v podobných momentech autentický hlas lídrů a nakolik jde o výklad tlumočníků?  

Podle českého sinologa Víta Vojty, který tlumočil z čínštiny pro tři české prezidenty, je základní povinností tlumočníka neztratit žádnou část sdělení. Přeložit vše, a to co nejvěrněji.

Více než padesát návštěv

"V tak odlišných jazycích, jako je čínština a ruština, však nelze tlumočit doslova, takovou chybu už oplakalo mnoho začátečníků. Tlumočník musí vnímat situaci a její atmosféru, sledovat směřování rozhovoru a pro promluvy svého mluvčího rychle nacházet jazykově odpovídající ekvivalenty, včetně poetických úsloví nebo třeba výroků Konfuciových," popisuje Vojta.

Tlumočník Miloše Zemana v Číně tak poodhaluje práci těch, "kteří stojí v pozadí". Vladimir Putin a Si Ťin-pching mají za sebou více než 50 vzájemných návštěv a dvě dekády spolupráce, takže se podle Víta Vojty dobře znají. "Drobné neformální poznámky dvou hlav států bývají velmi důležité. Jednak oba státníky dál sbližují, prohlubují jejich vzájemné porozumění, jednak se jimi dá v náznaku a diplomaticky sdělit něco, co státník veřejně vůbec nesmí vyslovit," vysvětluje odborník.

Protizápadní trojice

Zmíněná scéna se odehrála na náměstí Tchien-an-men, kde Čína ve středu pořádala velkolepou přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Na akci dorazily dvě desítky hlav států, ale největší pozornost si vysloužila právě přítomnost Putina a Kima po boku čínského prezidenta. Obraz solidarity trojice, která se staví proti Západu, působil jako pečlivě načasovaný signál.

Putin pak při jednáních v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Moskvou a Pekingem dosáhly "bezprecedentní úrovně". Čínská média označila partnerství za příkladné, byla také uzavřena dohoda o zvýšení dodávek ruského plynu do Číny.

Peking na oplátku umožní Rusům bezvízový styk na zkušební dobu jednoho roku. Na pozadí pokračující války na Ukrajině tak obě mocnosti vyslaly jasný signál, že jejich "přátelství bez hranic" je stále živé.

Západní lídři naopak do Pekingu nedorazili. Pro většinu evropských a amerických politiků je účast na takové akci nemyslitelná - znamenala by symbolickou podporu Putinovy války. O to víc kontrastuje, že severokorejský vůdce Kim se čínské přehlídky zúčastnil poprvé od roku 1959.

Tlumočníci jako neviditelní svědkové

Na záznamu, kde jsou slyšet i hlasy tlumočníků, stojí právě oni v podobných chvílích v pozadí. Přesto mají v rukou moc rozhodnout, zda bude nuance výroku přenesena přesně, nebo zda se v překladu vytratí.

"Neviditelnost" tlumočníka je přitom paradoxní - je přítomen u nejdůvěrnějších rozhovorů, ale nesmí sám nic komentovat ani vykládat. "V Číně je tlumočník kariérním diplomatem, je zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí s povinností mlčenlivosti, kterou má každá země," vysvětluje sinolog Vít Vojta.

"Tlumočí mladší diplomaté s dobrou znalostí jazyka, aby získali zejména organizační zkušenosti. Jakmile jsou pak vysláni na vyšší diplomatický post, tlumočit přirozeně přestávají," doplňuje.

Podle Vojty je čínská strana na jednání vždy perfektně připravena. "Mluvčí a lídři týmů mají skutečně dopředu připravenou promluvu a tlumočníci jen čtou její překlad," vzpomíná Vojta. Improvizace ale podle něj není výsadou jen české strany. Podobně jako to dělával bývalý prezident Miloš Zeman, i Si Ťin-pching rád mluví spatra.

"Ani čínské straně nechybí improvizace a humor, to už je skoro povinná součást většiny jednání, pokud se neřeší konflikty. Přichází někdy jako odlehčení na úvod a pak zejména v závěru jednání, kdy obě strany směřují k cílové shodě a třeba i k jistým příslibům. Tam všude se improvizuje," vysvětluje Vojta.

Obraz moci a nejistoty

Si Ťin-pching i Putin, oba ve věku 72 let, se na veřejnosti vyhýbají diskusi o svých nástupcích. Jejich dialog o prodloužení života tak působí až symbolicky - jako by šlo o způsob, jak odsunout otázku budoucnosti. V kontrastu stojí Kim, který je výrazně mladší a v Pekingu se objevil v doprovodu své dcery. I to bylo vnímáno jako vzkaz o kontinuitě severokorejského režimu.

Přehlídka v Pekingu tak nebyla jen připomínkou minulých vítězství, ale především ukázkou současných mocenských vazeb. Zatímco Západ hledá cesty, jak izolovat Moskvu, Čína ukazuje, že jí naopak otevírá dveře.