2 0 0 13.08.2025
Na konci června dorazila do Minsku od letošního února už pátá americká delegace. Američané se s Lukašenkem po delší době izolace rozhodli znovu jednat. "Nabídl se, že předá Putinovi naše zprávy," vysvětlil jeden z členů poslední delegace, právník John Coale, proč se do běloruského hlavního města Trumpovi vyslanci vydali.
Červnová schůzka měla prolomit ledy. "S tím vším zlatem tohle vypadá hodně jako Mar-a-Lago (Trumpovo osobní sídlo, pozn. red.)," pochválil Trumpův vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg, který delegaci vedl, před televizními kamerami Lukašenkův palác (video ze schůzky si můžete pustit výše, pozn. red.).
Jeho slova ale k prolomení ledů nevedla. "Dejte si s ním (Trumpem, pozn. red.) kávu, vy jste ten, kdo ho dokáže vyvést z omylu," zaburácel Lukašenko na zmíněného Coalea, který v Minsku byl už předtím v rámci předchozích schůzek, poté, co zhasly kamery.
Vyslanec Kellogg podle člověka obeznámeného se setkáním zaujal tvrdší postoj, než Lukašenko od Američanů očekával. Řekl totiž, že mezi nimi není žádná důvěra a že Bělorusko musí udělat něco velkého, aby demonstrovalo své dobré úmysly.
Lukašenko nezklamal. Coale magazínu Time popsal, jak cestou z Běloruska se americký konvoj zastavil na vesnické cestě, aby se setkal s dodávkou KGB. Vzadu sedělo se zavázanýma očima 14 vězňů, včetně Sjarheje Cichanouského, opozičního vůdce, který se pokusil kandidovat proti Lukašenkovi v prezidentských volbách v roce 2020 a byl uvězněn dva dny po začátku své kampaně. Američané pak čerstvě propuštěné dopravili do bezpečné Litvy.
"Dobré úmysly" se nyní Lukašenkův režim snaží ilustrovat i tím, že po letech izolace dal běloruský lídr výjimečný rozhovor novináři Simonu Shusterovi z amerického týdeníku Time. V něm vzpomínal na to, jak v průběhu jara začínaly vzájemné rozhovory a on zůstával s Putinem v neustálém kontaktu a předával mu nejnovější žádosti a zprávy od Američanů.
"Vždycky jsem to dělal poctivě," tvrdí Lukašenko v rozhovoru se Shusterem. "Někdy se mě ptali: Mohl byste jim (Rusům) předat to a tamto? A já jsem s ním volal každé dva nebo tři dny, někdy i každý druhý den, a říkal jsem mu to," vypráví.
Trump se v té době cítil stále více frustrován Putinovým odmítáním akceptovat příměří na Ukrajině. Místo toho ruské rakety a drony nadále cílily na civilisty po celé Ukrajině a kromě vojáků tak zabíjely stovky "běžných" lidí. "Není to nutné a je to velmi špatné načasování," napsal Trump na své sociální síti Truth Social o jednom z útoků v dubnu. "Vladimire, STOP!"
O několik týdnů později se měli Trump se Zelenským a Putinem setkat v Istanbulu. Putin nakonec nedorazil a měl v tom prsty právě Lukašenko, který na něj naléhal, aby se držel dál. "Řekl jsem mu, že tam nemá co dělat," vzpomíná. "Vypadalo to jako pozérství, jako by se Zelenskyj v Istanbulu Putinovi posmíval a vyzýval ho, aby se v pravé poledne objevil na souboji. Takhle se to v politice nedělá," říká Lukašenko.
"Nediktujte podmínky. Nebušte pěstí. Neurážejte Putina. Rusko mu neodpustí, pokud takovou urážku spolkne," vysvětluje muž, který je v Bělorusku u moci už více než 30 let. Trump podle něj musí pochopit, že Putin mu může říct, ať "jde do háje", pokud se bude cítit nerespektován. "Ještě to neudělal," popisuje Lukašenko, "ale dokáže to."
"Věřte mi, Putin chce mír. Opravdu ho chce," přesvědčoval Shustera při rozhovoru Lukašenko. A to i přesto, že v Putinově chování nebylo nic, co by takové tvrzení podpořilo. Od jara totiž Rusové stupňují intenzitu náletů.
Týden poté, co tohle Lukašenko Shusterovi tvrdil, poslal Trump do Moskvy svého vyslance Witkoffa. A tentokrát se zdá, že se ledy pohnuly, v pátek se mají lídři USA a Ruska setkat na Aljašce. Vypadá to, že mezi čtyřma, nikoli šesti očima - ten třetí pár, který by měl patřit ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému, by totiž neměl být přizván. V souladu s Lukašenkovou vizí.
Podle něj už stejně Ukrajina ztratila svou suverenitu, když se během války stala závislou na finanční a vojenské pomoci od USA a Evropy. "Pokud nebude opatrná, mohla by ztratit i Kyjev," říká. Přesto podle něj Putin chápe, že není v pozici, kdy by si mohl dovolit zabrat víc. "Zdá se mi, že tato válka, tato speciální vojenská operace neproběhla tak, jak si představoval," říká Lukašenko. "Jsem si jistý, že lituje spousty věcí, spousty."
A jaké ústupky by tedy udělal, aby válku ukončil? Američané by podle Lukašenka měli formálně uznat ruský nárok na čtyři oblasti jižní a východní Ukrajiny, přestože ruské síly si stále zdaleka nepodmanily všechny tyto oblasti. Tím by pravděpodobně uspokojil Putinovy imperiální ambice a zabránil by mu v pokusu o dobytí další části Ukrajiny.
"Všechno je teď v Donaldových rukou a on to kvůli své povaze může všechno zkazit," předpověděl Lukašenko s tím, že termíny a ultimáta jsou podle něj hloupost a emoce, které v politice nejsou dovoleny.
Otázkou ovšem je, jaké cíle tím Lukašenko sleduje. Jeho země je od protestů a zfalšovaných voleb v roce 2020 v mezinárodní izolaci, která se jenom umocnila tím, že Bělorusko využívala na začátku války na Ukrajině v roce 2022 ruská vojska jako základnu pro svůj útok. Mluví se o tom, že pokusem o zlepšení vztahů s USA by si země mohla pomoct například v odstranění některých sankcí, které zatěžují místní ekonomiku. Ta je i kvůli tomu velmi silně závislá na Rusku.