Kampaň byla spuštěna v pátek 13. června, tedy ve stejný den, kdy Izrael zahájil letecké útoky na Írán. Jejich terčem byli přední představitelé Revolučních gard a jaderného programu. Součástí operace s krycím názvem Vycházející lev (anglicky Rising Lion) však nebyly jen drony a rakety. Paralelně začali izraelští zpravodajci vyhrožovat více než dvěma desítkám vybraných íránských vojenských a bezpečnostních činitelů.

"Máte 12 hodin na útěk s manželkou a dítětem. Jinak jste další na řadě," oznamuje v záznamu agent židovského státu vysokému generálovi, který se podle dostupných informací stále nachází naživu v Íránu. Hovor, vedený v perštině, pokračuje narážkami na předchozí vraždy generálů: "Vysvětlím ti to, poslouchej pozorně. Volám ze země, která před dvěma hodinami poslala Bagheriho, Salamiho a Šamcháního, jednoho po druhém, do pekla," říká hlas v telefonu.

Záznam dokládá i požadavek, aby generál natočil video, v němž se veřejně distancuje od íránského režimu. Agent mu slíbil, že mu zašle identifikační údaje na šifrované aplikaci Telegram, kam má nahrávku poslat. Není jasné, zda k tomu skutečně došlo.

Zastrašení náhradníků

Tyto telefonáty podle několika osob obeznámených s operací nesloužily jen k vyhrožování, ale měly i rozdělit vedení a zasít paranoiu mezi íránské elity. Cílem bylo zastrašit potenciální náhradníky za zabité funkcionáře. Mnozí prý odmítají funkce převzít i proto, že se obávají, že se stanou číslem jedna na izraelském seznamu, jehož cílem je zabití takových lidí.

Jména některých obětí izraelského útoku potvrzují závažnost celé operace. Mezi zabitými měli být například generálmajor Hosejn Salámí, šéf Revolučních gard, nebo generál Mohammad Bágherí, náčelník generálního štábu. Zabit měl být i fyzik Ferejdún Abbásí-Davání, známý jako klíčová postava íránského jaderného programu.

Izraelský útok byl podle premiéra Benjamina Netanjahua reakcí na postupující íránské jaderné ambice. Ačkoliv Izrael zatím nepředložil nové důkazy, které by prokázaly, že Írán aktivně vyvíjí jadernou bombu, izraelské vedení tvrdí, že nešlo čekat. Do operace byly podle informací The Washington Post zapojeny tajné zpravodajské jednotky a předem připravené sklady zbraní ukryté na íránském území.

Psychologický rozměr operace

Spojené státy následně, o osm dní později, podnikly vlastní rozsáhlý útok na íránská zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Americké bombardéry B-2 Spirit a ponorky odpálily střely schopné prorazit hluboko zakopaná zařízení. Pentagon potvrdil "vážné škody", ale upozornil, že není jasné, zda byl íránský jaderný potenciál zcela zničen.

Izrael však zjevně nepočítá jen se zbraněmi. Psychologická válka má klíčové místo. "Ukazujeme jim, že jsou pro nás průhlední. Že víme, kde jsou, s kým žijí a jak myslí," popsal deníku zdroj z izraelské rozvědky. Někteří íránští představitelé prý dostali varovné vzkazy přímo pod dveře. Jiní byli osloveni prostřednictvím svých manželek.

Zatím neexistují důkazy o tom, že by se někdo z kontaktovaných představitelů rozhodl přeběhnout nebo veřejně vystoupit proti režimu. Podle expertů však i samotný strach a nejistota mohou stačit k tomu, aby Chameneí ztratil pevnou kontrolu nad svým aparátem.

Izrael se už v minulosti chlubil úspěšnými atentáty na území Íránu, například zabitím vůdce Hamásu Ismáíla Haníji výbušným zařízením nastraženým v jeho hotelovém pokoji v Teheránu. Loni v září zabil i šéfa libanonského Hizballáhu Hasana Nasralláha a později i jeho nástupce.

Zpravodajský rozměr operace Vycházející lev je však dosud nejrozsáhlejší ukázkou izraelské strategie psychologického nátlaku. Její ambicí není jen ničit infrastrukturu, ale rozkládat režim zevnitř.