Informoval o tom server The Times of Israel (ToI). Většina ze signatářů dopisu, který byl zveřejněn v pátek, působí ve Spojených státech.

V textu se uvádí, že jeho signatáři jsou hluboce oddáni blahu Izraele a židovského lidu a uznávají obrovské výzvy, jimž Stát Izrael čelí, obklopen "nepřáteli a existenčními hrozbami". Píše se v něm ale také, že podepsaní nemohou mlčet tváří v tvář rostoucímu počtu obětí a šířící se podvýživě v Gaze.

"Nemůžeme tolerovat masové zabíjení civilistů, včetně velkého počtu žen, dětí a starších lidí, ani používání hladovění jako válečné zbraně," uvádí se v dopise. "Přísné omezení humanitární pomoci v Gaze a politika zadržování potravin, vody a zdravotnických potřeb civilnímu obyvatelstvu odporují základním hodnotám judaismu tak, jak ho chápeme," citoval z textu server ToI.

Dopis byl zveřejněn předtím, než izraelská armáda v neděli oznámila, že kvůli humanitární situaci pozastaví každý den boje ve třech oblastech Pásma Gazy. Už v pátek také uvedla, že povolí Jordánsku a Spojeným arabským emirátům shazovat pomoc do Gazy pomocí padáků. Reagovala tak opět na sílící výzvy a kritiku řady západních zemí a více než stovky humanitárních organizací.

V neděli také dorazila z Egypta přes přechod Kerem Šalom do Gazy přibližně stovka kamionů s humanitární pomocí. Před válkou, která začala teroristickým útokem Hamásu na Izrael 7. října 2023, ale vozilo do Pásma Gazy pomoc asi 500 kamionů denně, protože už tehdy tam byla humanitární krize. Ta se válkou výrazně zhoršila a množství pomoci se kvůli izraelské blokádě podstatně snížilo. Většinu Palestinců na tomto území rozlohou menší než Praha izraelská ofenziva vyhnala z domovů a oblast s asi dvěma miliony obyvatel zdevastovala.

Letos začátkem března izraelská vláda zakázala vstup všem dodávkám pomoci, včetně potravin, do Pásma Gazy a povolila ho v omezeném množství až na konci května po kritice mezinárodního společenství a opakovaných varováních kvůli akutní podvýživě a hladovění lidí na tomto území.

Distribuci pomoci má od konce května v Pásmu Gazy na starost Izraelem a USA podporovaná organizace GHF, jejíž systém ale provází chaos. U jejích distribučních center, které jsou blízko stanovišť izraelské armády, byly za dva měsíce zabity stovky Palestinců přicházejících si pro jídlo. Střelbu do davu izraelská armáda v několika případech přiznala s tím, že cílila na podezřelé osoby.

Server The Times of Israel v neděli napsal, že opakované průzkumy veřejného mínění v Izraeli ukazují, že většina jeho obyvatel podporuje dohodu o příměří s Hamásem, která by vedla k propuštění pěti desítek zbývajících rukojmích i za cenu ukončení války. Nepřímá jednání ale minulý týden opět ztroskotala poté, co Izrael a Spojené státy povolaly své vyjednávače z Kataru zpět ke konzultacím.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Gaze ofenzivu v odvetě za útok Hamásu, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli jako rukojmí. Při masivním bombardování a pozemní operaci izraelské armády v Pásmu Gazy od té doby zemřelo podle nedělních informací nejméně 59.820 Palestinců, převážně rovněž civilistů. Tyto údaje uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem, ale i OSN je podle agentury AFP považuje za spolehlivé.