Žijete zdravě, sportujete, jíte, jak máte, a stejně se vám nedaří otěhotnět? Může za tím být nalomená psychika. Odborníci na reprodukční medicínu upozorňují, že dobrá fyzická kondice a aktivní život nejsou automaticky zárukou plodnosti. Velký podíl na zplození miminka má i duševní hygiena. Stres a potíže s duší mohou vést až k marnému pokusu počít dítě.

Lékařka Hana Višňová z reprodukční kliniky IVF Cube vysvětluje, že už to samotné početí může být pro někoho obrovský stres. Když se delší dobu nedaří otěhotnět, je to pro psychiku ženy, ale i partnera velká zátěž a celý proces to může ztížit. Proto mají i v nemocničních zařízeních pro poskytování asistovaného oplodnění za úkol s klienty mluvit o jejich pocitech.

"Stres mezi dvojicí při návštěvě reprodukční kliniky je velký. Nabízíme při úvodních konzultacích možnost navštívit naši psycholožku a probrat s ní problémy spojené s umělým početím. Jaké to má dopady i na partnerský vztah. Ale musím říct, že o to většina klientů nemá zájem a bagatelizuje to," rozpovídala se doktorka Višňová v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.

U 15 procent pacientů nelze neplodnost vysvětlit fyziologickými příčinami, což naznačuje vliv psychických faktorů, jako je chronický stres, který narušuje hormonální rovnováhu nezbytnou pro otěhotnění. Situaci navíc zhoršuje nátlak a nevyžádané rady okolí.

"Opravdu nepomohou rady typu, aby odjeli na dovolenou a nemysleli na to. Může to hodně zraňovat. Pro příbuzné i kamarády může být těžké o tom mluvit, protože někdo to téma prostě otevírat nechce, ale nevyžádané rady spíš ublíží, než pomohou. Je lepší se zajímat o postup při umělém oplodnění, jaký je další krok, a jít na tu podporu konstruktivně než dávat rady," přiznala doktorka Hana Višňová.

V čem se prý společnost hodně změnila, je tlak na ženy a plození dětí. Už to není tak, že by se na dívku dívali lidé skrz prsty, že hned po maturitě nemá dítě. Ani po vysoké škole. Okolí chápe, že si chce nejdřív vybudovat kariéru. I když uvnitř rodiny může cítit napětí s postupujícím věkem a touhou po vnoučatech.

"Ten tlak spíš vyvíjí sami na sobě. Ale u nás jsou pacienti kolem 38. roku, takže to je tím, že slyší tikot biologických hodin. Cítí, že by si měli dítě pořídit. Hodně se změnil přístup. Už na nás tolik babičky netlačí tím, že hlavní úkol ženy je mít dítě. Dnes se víc klade důraz na vzdělání a hezký život," dodala odbornice na reprodukci.

Na klinice přijímají pacientky do 49 let, pak už je zákonem dané, že ženy ve vyšším věku nemohou podstoupit umělé oplodnění. Ale ještě se prý nestalo, že by to po nich nějaká dáma žádala. Ale lékařka potvrzuje, že věková hranice prvorodiček se stále posouvá.