Slunečné a horké počasí posledních dnů k tomu vyloženě vybízí: otevřít si na zahradě nebo terase orosenou lahev piva. Nejlépe skleněnou, ze které podle mnohých snad vše chutná nejlépe. Jenže právě skleněné lahve jsou nyní v centru pozornosti výzkumníků.

Vědci z francouzské agentury pro bezpečnost potravin ANSES přišli se znepokojivým zjištěním: nápoje ve skleněných lahvích obsahují výrazně více mikroplastů než ty v plastových nebo kovových obalech. V některých případech jde o markantní rozdíly.

V rámci výzkumu analyzovali různé nápoje dostupné na francouzském trhu - od vody přes limonády až po pivo a víno. A právě pivo vyšlo jako největší "sběrač" mikroplastů - v průměru obsahovalo až 60 drobných plastových částic na litr.

Zpočátku nebylo jasné, proč skleněné lahve vykazují vyšší míru kontaminace. Ukázalo se však, že zdrojem jsou mikroskopické částečky barvy na vnější straně zátek. Právě barva se uvolňuje při tření a manipulaci s lahvemi.

"Očekávali jsme opačný výsledek," uvedla pro agenturu AFP vědkyně Iseline Chaibová. Nakonec ale tým zjistil, že mikroplasty nalezené ve skle mají stejné složení a pigmenty jako barva na víčkách lahví.

Rozdíly v nápojích

Analýza ukázala také výrazné rozdíly mezi typy nápojů i obaly. Nejhorší hodnoty vykazuje pivo ve skle (až 60 mikroplastů na litr), na druhém místě se umístily limonády (kolem 40 částic na litr), přičemž dále se v seznamu nachází třeba voda (4,5 částice na litr ve skle). Výčet lze uzavřít vínem, u kterého vědci nezaznamenali výrazné rozdíly mezi obaly.

Výzkumníci navíc identifikovali škrábance na uzávěrech, které vznikají třením během skladování. Tyto mikrotrhliny mohou zvyšovat uvolňování částic do nápoje ještě před otevřením.

Rizika? Zatím nejasná, ale potenciálně závažná

Zatím není s jistotou známo, jaké zdravotní důsledky má dlouhodobé vystavení mikroplastům. Vědecká komunita ale stále více upozorňuje na možnost, že částice mohou pronikat do lidských buněk a ovlivňovat jejich funkce - zejména u dětí a dospívajících.

Některé výzkumy navíc naznačují možné souvislosti s rozvojem rakoviny či negativním dopadem na reprodukční zdraví. Například nedávná studie odhalila mikroplasty v mužských spermiích.

Jednoduchá opatření mohou výrazně pomoci

Přestože jsou zjištění znepokojivá, vědci nabízejí řešení: víčka je možné před použitím čistit. Ve studii testovali postup, kdy se uzávěry nejprve vyfouknou vzduchem a následně omyjí vodou a alkoholem. Takové ošetření vedlo ke snížení mikroplastové kontaminace až o 60 procent.

Zatímco vědci stále zkoumají skutečné dopady na zdraví, prevence v podobě výrobcem důslednějšího čištění uzávěrů by mohla být klíčová. Možná je čas zvážit plechovku - nebo ještě lépe: čepované pivo do sklenice.

Plechovky jako nejlepší přenosná varianta?

Hliníkové plechovky se v posledních letech čím dál častěji zmiňují jako nejlepší varianta balení nápojů z hlediska minimalizace mikroplastů. Jak to? 

Na rozdíl od PET lahví nebo skleněných lahví nemají plastové šroubovací uzávěry, které by se odíráním uvolňovaly a ani jejich vnitřní lak neprodukuje mikroplasty. Plechovky jsou sice z vnitřní strany pokryty tenkou polymerovou vrstvou (kvůli ochraně nápoje před stykem s kovem), ale tato vrstva je pevně přilnutá k hliníku, takže se neuvolňuje do nápoje ve formě částic.

Ani u plechovek není vše zcela růžové. Podle dostupných analýz u nich může docházet k migraci některých chemických látek BPA - endokrinní disruptor (hormonálně aktivní látka). Mnoho výrobců ale již přešlo na takzvané BPA-free varianty, tedy varianty bez těchto rizikových látek.

I když jsou plechovky lepší variantou v rámci mikroplastů, někdo by je mohl zavrhovat kvůli jejich vyšší uhlíkové stopě při výrobě. Sklo je jednoznačně výhodnější tam, kde je vratný systém a krátké dopravní vzdálenosti.

V neposlední řadě by mnozí mohli odmítat požívat svůj oblíbený nápoj z plechovky kvůli kovové pachuti. 

Co jsou mikroplasty a jak vznikají?

Mikroplasty - drobné plastové částice menší než 5 mm - se v posledních letech staly předmětem intenzivního vědeckého výzkumu i veřejné debaty. Zatímco ještě nedávno se jejich přítomnost spojovala zejména s oceány, dnes víme, že mikroplasty se nachází v ovzduší, potravinách, vodě a dokonce i v lidském těle. Jak se do něj dostávají, co zde způsobují a jak se před nimi chránit?

Mikroplasty se dělí na dvě hlavní skupiny: Primární a sekundární mikroplasty. Primární mikroplasty jsou částice vytvořené záměrně jako malé - například mikroperly v kosmetice (peelingy, pasty) nebo průmyslové plastové granuláty. Sekundární mikroplasty vznikají rozpadem větších plastových odpadů působením UV záření, vody nebo mechanickým opotřebením - např. z plastových obalů, syntetických textilií (při praní) nebo z pneumatik při jízdě.

Tyto částice, které dnes představují velkou hrozbu, se do těla dostávají hned několika cestami, a to požitím - prostřednictvím potravin a vody, vdechováním - z prachu, vlákének ze syntetických textilií nebo z ovzduší v blízkosti silnic a průmyslových zón či přes kůži - zejména při používání kosmetických produktů obsahujících mikroplasty. 

Vědecké studie potvrdily přítomnost mikroplastů v placentě, lidské krvi, plicích, játrech, ledvinách a moči a dokonce v mateřském mléce.

Jak se před těmito neviditelnými škůdci chránit?

Není možné se jim zcela vyhnout, ale lze výrazně omezit jejich příjem. Například nepoužívejte plastové nádoby na ohřívání jídla, u skla se zaměřte na opláchnutí víčka, preferujte nerez a přírodní materiály, v oblastech s vyšším znečištěním filtrujte vodu, perte oblečení méně často a na nižší teploty a podporujte příjem antioxidantů ve stravě (ovoce, zelenina, ořechy, zelený čaj, hořká čokoláda, luštěniny atd.).