Podle zdrojů deníku Guardian Vanceův tým hledal cesty, jak se Zalužným navázat kontakt - ať už prostřednictvím diplomatických kanálů, nebo jiných neoficiálních cest. Motivem měla být snaha zjistit, zda by v případě politické krize na Ukrajině mohl představovat alternativu k prezidentu Zelenskému.

Tři dny po incidentu v Bílém domě se proto pokusili uskutečnit přímý hovor. Zalužnyj jej však po konzultaci s šéfem prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem kategoricky odmítl. Podle zdrojů blízkých generálovi šlo o "principiální postoj" a projev jednoty s ukrajinskou vládou. Kyjev tehdy vnímal chování Trumpa a jeho okolí jako urážku a ponižující gesto.

Horký kandidát na příštího prezidenta Ukrajiny

Zalužnyj, který se stal symbolem ozbrojeného odporu proti ruské invazi a těší se značné popularitě u armády i široké veřejnosti, nikdy formálně neohlásil, že by chtěl kandidovat na jakoukoli politickou funkci. Přesto průzkumy naznačují, že by se mohl stát vážným soupeřem prezidenta Zelenského v příští prezidentské volbě.

Podle agentury Rating by v prezidentských volbách skončil na druhém místě se zhruba čtvrtinovou podporou voličů, nicméně jeho hypotetická politická strana by dokonce mohla zvítězit v parlamentních volbách.

Spekulace o jeho politických ambicích se proto objevují pravidelně, zvlášť od chvíle, kdy ho Zelenskyj loni odvolal z čela generálního štábu a vyslal do Londýna jako velvyslance. Tam generál přijímá politiky, podnikatele i zahraniční poradce, kteří zkoumají jeho budoucí kroky.

Podle Guardianu mezi návštěvníky nechyběli ani vysoce postavení ukrajinští politici nebo bývalý Trumpův poradce Paul Manafort, který mu nabízel své služby pro případnou kampaň. Zalužnyj ale podobné nabídky odmítá a opakuje, že v době války není prostor pro volební soutěž.

Spekulace o kampani

Zprávy, že si v Londýně potají buduje volební tým, nedávno popřela jeho mediální poradkyně Oksana Toropová. Podle ní generál opakovaně zdůraznil, že dokud na Ukrajině pokračuje válka, je jeho prioritou obrana země, nikoli politika. Přesto se spekuluje, že jeho zdrženlivost může být pouze součástí promyšlené taktiky - čekání na vhodný okamžik.

Napětí mezi Zelenským a Zalužným ovšem není novinkou. Už před plnohodnotnou ruskou invazí se neshodli v pohledu na míru příprav. Zatímco generál varoval před hrozbou útoku a prosazoval stanné právo, prezident se obával paniky a rozhodl se pro mírnější kroky.

Po vypuknutí války si oba muži na čas rozdělili role: Zelenskyj se stal tváří odporu na mezinárodní scéně, zatímco Zalužnyj vedl armádu. Popularita generála však postupně začala prezidentovu týmu vadit.

Loni Zelenskyj přistoupil k jeho odvolání a přesunu do diplomatických služeb, mezi oficiálními důvody prezident uvedl, že ukrajinská armáda potřebuje okamžité změny, nový přístup k mobilizaci a získávání vojáků. Odvolání přišlo po roce, kdy armáda nezískala očekávané úspěchy v pozemních operacích. Mezi další důvody patřily údajně různé pohledy na boj proti korupci v armádě, kde zastával Zalužnyj v očích prezidenta vlažnější přístup.

Přesto zůstává Zalužnyj jednou z nejvýraznějších postav ukrajinské politiky - byť zatím neoficiálně. Incident s odmítnutým telefonátem od amerického viceprezidenta není jen epizodou diplomatického protokolu, ale i ukázkou složité situace, v níž se "válečný hrdina" Ukrajiny nachází. Dokazuje, že i přes napjatý vztah k Zelenskému zůstává věrný zásadě jednoty tváří v tvář vnějším tlakům. Jakmile však válka skončí a otevře se prostor pro volby, může se Valerij Zalužnyj stát klíčovým hráčem na ukrajinské politické scéně.