"Když oznámili, že Zelenskyj vyhrál volby, tak mi můj šestiletý syn řekl: 'Takže to znamená, že… já jsem taky prezident?!' Tehdy to znělo legračně, ale později jsem si uvědomil, že je to pravda. Protože každý z nás je prezident," prohlásila současná hlava Ukrajiny přesně před šesti lety během své inaugurace.

Narodil se v lednu 1978 v průmyslovém městě Kryvyj Rih. Populárním se stal i díky účasti v televizní humoristické soutěži KVN, poté začal hrát ve filmech a v seriálech, převážně v komediích - a to nejen na Ukrajině, ale zejména v Rusku. Rok poté, co Moskva obsadila Krym, hrál v populárním komediálním seriálu Sluha národa, v němž ztvárnil roli fiktivního ukrajinského prezidenta Vasilije Holoborodka.

V kampani před prezidentskými volbami v roce 2019 byl jeho hlavním soupeřem úřadující prezident Petro Porošenko. Ten Zelenského označil za "klauna" a "nováčka". Tehdejší hlava Ukrajiny nevěřila, že by země uprostřed doutnajícího konfliktu s Ruskem zvolila za vrchního velitele komika, Porošenko sám se prezentoval jako prezident země ve válce. Oproti němu se Zelenskyj projevoval jako propagátor míru; také sliboval, že zastaví boje v Donbasu.

Zelenskyj byl jako kandidát strany Služebník lidu považován za antisystémového kandidáta, brojil především proti všudypřítomné korupci. Hlásil se k podpoře členství Ukrajiny v EU i v NATO, tvrdil ale, že o obojím by podle něj měli Ukrajinci rozhodnout formou referenda. 

Ve finále prezidentské volby v dubnu 2019 získal Zelenskyj 74 procent hlasů voličů, jeho soupeř Porošenko pouhých 26 procent; volební účast tehdy dosáhla přibližně 58 procent oprávněných voličů.

Krátce po svém zvolení vyvolal Zelenskyj kontroverzi, když nabídl všem Rusům ukrajinské občanství. Tehdy šlo o reakci na krok jeho ruského protějšku Putina, který dříve nabídl občanství Ruské federace Ukrajincům výměnou za slib věrnosti Rusku.

Zásadní přelom (nejen) v Zelenského životopisu přinesla noc ze 23. na 24. února 2022, kdy Putin vydal rozkaz k invazi na Ukrajinu; vládce Kremlu hovořil o potřebě tuto zemi "denacifikovat a demilitarizovat". Ukrajinský prezident - narozený jako rusky mluvící Žid - přednesl poslední velký projev v ruštině, převážně k ruskému obecenstvu. Od té doby mluví výhradně ukrajinsky, rusky jenom výjimečně.

"Chci se obrátit na všechny občany Ruska - ne jako prezident, obracím se na vás jako občan Ukrajiny: máme více než dva tisíce kilometrů společné hranice a vaše vojska jsou dnes umístěna podél ní," prohlásil Zelenskyj v nočním projevu. "Vaše vedení schválilo jejich krok vpřed, na území jiné země. Nechceme studenou, horkou ani hybridní válku," doplnil.

Prezident "tut"

Avšak jen o pár hodin později začaly na ukrajinské území dopadat první ruské rakety a vjíždět první ruské tanky. Mluvilo se o tom, že v hlavním městě Kyjevě se pohybují speciální čečenské jednotky i takzvaní Wagnerovci, a to s jediným cílem - zlikvidovat Zelenského. "Hon na prezidenta" se nepovedl, hned ten den večer Zelenskyj zveřejnil na svých sociálních sítích slavné video.

"Je tu předseda frakce, je tu premiér, je tu prezident. Jsme tu všichni," zaznělo v únoru 2022 z potemnělého Kyjeva. Nejen Zelenskyj dal najevo, že se nebojí, stejně jako když Američanům oznámil, že nepotřebuje evakuaci, ale zbraně na obranu.

I po více než třech letech - navzdory řadě pochybení a silnému tlaku ze všech stran - se na Ukrajině těší Zelenskyj vysoké oblibě. Byť na jeho adresu letos v únoru staronový americký prezident Donadl Trump utrousil, že má podporu pouhých čtyř procent spoluobčanů, výzkumy prokazují pravý opak. Podle květnových dat Kyjevského mezinárodního sociologického institutu má Zelenskyj podporu 74 procent oslovených.

Přirozeným důsledkem ruské útočné války na Ukrajině je koncentrace moci v rukou Zelenského. V té souvislosti však časopis The Economist vznesl před několika dny otázku, zda to v tomto případě nezašlo až příliš daleko. Moc se totiž ve jménu efektivity nesoustřeďuje ve vládě či v parlamentu, ale v rukou několika nevolených úředníků prezidentské administrativy. Administrativa se nerada dělí o moc nejen s oponenty, ale ani s kýmkoli, kdo je považován za potenciálního konkurenta ať už se jedná o bývalého generála Valerije Zalužného, kterého odsunuli na velvyslanecký post do Británie nebo exprezidenta Petra Porošenka, vůči kterému zavedli sankce.

V poslední době budí kontroverze otázka voleb. Funkční období prezidenta na Ukrajině trvá pět let, nové volby se měly konat loni na jaře, avšak ukrajinská ústava zapovídá volby, je-li země ve válečném stavu. Navíc by šlo o obrovské bezpečnostní riziko, volební místnosti by se mohly stát terčem ruských útoků. Otázkou také je, jak by mohli odvolit vojáci na frontě či lidé, kteří kvůli válce  opustili zemi, a také ti, kteří žijí na Rusy obsazeném území Doněcké, Luhanské, Chersonské nebo Záporožské oblasti.