Loni se z Ruska do České republiky dovezlo oceli za 6,6 miliardy korun, ukazují data. A letos proud suroviny za miliardy pokračuje. Rusko v dovozu oceli do Česka poráží i dva asijské šampiony - Čínu a Jižní Koreu.

Po vypuknutí války na Ukrajině a uvalení sankcí na Putinův režim se zjistilo, že některé české firmy jsou na dovozu polotovarů z Ruska závislé.

"A není tady adekvátní výrobce, který jim dodá potřebnou kvalitu, rozměry, musely by omezit výrobu a nedodávaly by do navazujících odvětví," vysvětluje Marcela Kubalová, předsedkyně představenstva Ocelářské unie.

Jenže kvalitní a levnou ruskou ocel kupují i ti, kteří by jinak od českých nebo evropských producentů nakoupit mohli. Rozhoduje cena. Ocel z Ruska i z Ukrajiny vyjde i o desítky procent levněji. Z Ukrajiny loňský dovoz oceli přesáhl miliardu korun.

Výjimku ze sankcí na odběr oceli z Ruska si firmy vyjednávají samy. Někomu se to povedlo až do roku 2028. Ukrajina dostala na dovozy do EU výjimku a nevztahují se na ni nyní žádná opatření jako na ostatní země mimo unii. Tato výjimka byla udělena původně na tři roky, prodloužila se ale až do roku 2028.

"My jsme psali, ať naši zástupci v Bruselu pro to nehlasují, opravdu nás to ohrožuje," tvrdí Kubalová.

Zatímco ostatní země mimo EU mohou do zemí unie vyvážet ocel s omezeními, Ukrajina nemá bariéry žádné.

"Důvodem pro výjimku je nedostatečná diverzifikace dodávek daného produktu, který je zásadní pro výrobce v Evropské unii. Těch je už velmi málo, proto je potřeba jejich fungování udržet," vysvětluje mluvčí ministerstva průmyslu Miluše Trefancová. Podle resortu mají firmy teď čas hledat jiného dodavatele, aby se připravily na konec výjimky.

"Veškeré náklady na výrobu tvoří i náklady na ta ekologická opatření, ceny energií, povolenky, ESG… - to všechno tam je. A pak se to sem vozí ze zemí, kde tyhle povinnosti nemají," říká za oceláře Marcela Kubalová.

"Když třeba chceme prodat do automotive plechy na výrobu aut, řeknou nám, že jsme drazí. My tvrdíme, že to máme ekologicky vyrobené, a oni na to, že je zajímá hlavně cena. Zákazník se neptá, jestli je auto zelené, on chce vědět, kolik stojí," popisuje Kubalová zoufalou situaci.

Ohrožuje to výrobce nejen v Česku, ale i jinde v EU. Hutě omezují produkci napříč Evropou. Třinecké železárny odložily naplánovanou ekologickou výrobu oceli. Investice do dekarbonizace měla stát miliardu eur, v přepočtu zhruba 25 miliard korun.

"Současná situace na trhu s ocelí rovněž nenahrává celému projektu. A také stále nejsou jasná pravidla ochrany trhu před dovozy ze zemí, kde nefungují regulace tak jako u nás a kde jsou podstatně nižší náklady na výrobu oceli," vysvětlila letos na jaře mluvčí železáren Petra Macková Jurásková. 

Právě železárny v Třinci si na levný dovoz ze třetích zemí, které nemusí dodržovat nákladná ekologická opatření, neplatí tak drahé energie a vyrábějí tedy podstatně levněji, stěžovali už několikrát.  

"My si to tady zavřeme, ale dovezeme si úplně to samé množství třeba z Číny, kde produkují výrazně víc emisí na tunu, kde je ta logika, já tomu fakt nerozumím," ptá se Kubalová. "Je to naprosto šílené," zlobí se.

Oceláři se ocitli v podobné situaci jako zemědělci. I ti si stěžují, že musí dodržovat drahá ekologická pravidla, a do toho unie pouští na evropský trh konkurenční potraviny ze třetích zemí, které přísná pravidla nedodržují. Mohou tak nabídnout cenu, která vychází výrazně lépe i s nákladnou dopravou.