Možnost trojstranného jednání v Istanbulu může působit jako překvapivý diplomatický obrat, ale skutečnost je jiná. Podle analytiků think-thanku Re: Russia, který vede známý politolog Kirill Rogov, se vidina mírových rozhovorů v Turecku shoduje s tím, co Trumpova administrativa vyjednala v Saúdské Arábii. 

"Kreml proto přišel s nápadem uspořádat přímá jednání v Turecku - aby navázal na dynamiku americké diplomacie a nalákal Bílý dům na to, že bude moci zmínit svou zahraničněpolitickou výhru," píše v eseji Re: Russia. 

Putin setkání navrhnul za neobvyklých okolností - na tiskové konferenci těsně po půlnoci 11. května, několik hodin poté, co čtyři evropští politici podpořili ultimátum vyzývající Rusko, aby přijalo příměří bez předběžných podmínek jako první krok k jednání. 

Cílem tohoto ultimáta bylo vyvinout tlak na Kreml, aby upustil od svého naléhání na řešení určitých "nuancí". Ty Kyjev považuje v podstatě za kapitulaci. Před ultimátem se Moskvě podařilo vtáhnout Trumpovu administrativu do jednání.

Evropští politici tvrdí, že rozhovory mají smysl pouze v případě, že dojde k uzavření příměří. "A je na místě se ptát, k čemu by další kolo jednání bylo, pokud by Kreml setrval na stejných maximalistických požadavcích, které vznesl před třemi lety, a na kterých zjevně nehodlá nic měnit ani teď," popisují analytici.

Zelenskyj v prvotní reakci na Putinův návrh uvedl, že by mělo nejdřív dojít k příměří, až poté k rozhovorům. Postoj Ukrajiny se ale změnil, když Trump náhle vyhověl Rusku a přijal pozvání k přímým jednáním bez předběžných podmínek. Tím podkopal evropské ultimátum a oslabil pozici Zelenského.

Analytici z Re: Russia tvrdí, že Putinův návrh není zdržovací taktikou, jak by se mohlo zdát. Kreml by podle nich nenavrhoval tak blízké datum - shodující se s koncem Trumpovy cesty do Saúdské Arábie - kdyby cílem bylo zdržování. Ruský prezident spíše využívá Trumpovy touhy po velkém diplomatickém úspěchu bez ohledu na jeho podstatu.

Trump prohlásil, že do Turecka přijede pouze v případě, že přijede i Putin. "Schůzka v Istanbulu by měla smysl pouze v případě, že by došlo k dohodě, byť jen o dočasném příměří. Potenciální podmínky zůstávají nejasné, ale američtí vyjednavači, jako je Steve Witkoff - důsledný zastánce velkých ústupků Moskvě -, pravděpodobně pracují dlouho do noci, aby dohodu dokončili," vysvětluje think-thank.

Jediným potvrzeným lídrem, který ve čtvrtek do Turecka přijede, je Zelenskyj, který neměl příliš na výběr a musel se podřídit Trumpově nařízení, protože mu Washington pohrozil přerušením vojenské pomoci. Zároveň se očekává, že evropští lídři, kteří Zelenského ve sporech s USA dříve podporovali, se budou držet stranou.

Putin na Zelenského pozvání na schůzku v Turecku zatím neodpověděl. "Toto mlčení podtrhuje jeho silnější pozici a ponechává osud summitu v jeho rukou. Jinými slovy, pouze Putin může uskutečnit Trumpův sen o podpisu průlomové dohody při jeho první zahraniční cestě," dodávají analytici.

Pokud Putin jednání v Istanbulu vynechá, budou jednání nejspíš pokračovat na úrovni ministrů zahraničí a skončí prozatím bez výsledku. "Jakýkoli náznak, že se Putin jednání zúčastní, by ale měl v Kyjevě i v celé Evropě vyvolat poplach. Zelenskyj nebude mít téměř žádný manévrovací prostor, pokud Trump i Putin přijedou do Turecka s návrhem dohody v ruce. A americký prezident bude na Kyjev tlačit, aby ji podepsal. Nicméně ukrajinský vůdce opakovaně prokázal pozoruhodnou rozhodnost a vynalézavost pod tlakem," uzavírá Re: Russia.

Putin schůzku v Istanbulu použije pro vlastní propagandu, varuje europoslankyně Gregorová