"Je schopen plnit náročné úkoly v oblasti StB boje proti nepřátelské činnosti a církevní problematiky," píše se v jednom z posudků ke spolupracovníkovi StB Ivanu Hrůzovi, který jeho mateřská organizace zpracovala v 80. letech a který je uložen v jeho spisu v Archivu bezpečnostních složek.

Tam se reportér Aktuálně.cz vydal, aby prozkoumal, jak bývalý poslanec a člen zastupitelstva Prahy 6 pracoval pro tehdejší československý stát v dobách socialismu.

"Charakterové závady nezjištěny"

K Hrůzovi se dochovalo 176 stran materiálů z období před rokem 1990, které byly odtajněny a ke kterým má přístup každý badatel. Kromě diplomů z právnické fakulty, bratislavské Večerní univerzity marxismu-leninismu a spousty kádrových a psychologických posudků jsou v archivu také dokumenty k jeho rozvodu, svatbě, cestám do zahraničí a medaili "Za službu vlasti", kterou mu stát propůjčil. 

Podnikový právník - jak je jeho profesní zařazení popsáno přímo na nynější kandidátce - vystudoval právnickou fakultu, načež jej ihned po vystudování přijala X. správa SNB Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli.

Kádrový profil měl dobrý, oba rodiče byli členy strany, on sám do ní vstoupil už za studií. "Impulsem ke vstupu mu byly negativní události v roce 1968," píše se v jeho psychologickém posudku z doby, kdy se hlásil do služebního poměru. O tom, zda tím myslel demokratizační procesy pražského jara, či pozdější srpnovou okupaci vojsky Varšavské smlouvy, vypovídá, že podle posudku "pravidelně udržoval styk se sovětskými vojáky". Charakterové závady pak posudek nezjistil.

Hned po vstupu do StB začal působit proti církvi. "Soudruh Hrůza pracuje v problematice římskokatolické církve od roku 1979. Na svěřeném úseku hierarchie svou pílí a aktivním přístupem k práci se velmi dobře zapracoval," uvádí dokument podepsaný jeho nadřízeným z května roku 1985, kterým navrhuje jeho povýšení na staršího referenta specialistu.

Že byl Hrůza ve své činnosti proti římskokatolické církvi opravdu aktivní, prokazují archivní materiály. Například se snažil přesvědčovat ke spolupráci faráře Bohumila Štvána z fary v Dolních Počernicích, kterému výměnou za poskytnuté informace ke kardinálu Tomáškovi nabízel pomoc s opravou kostela v Kyjích u Prahy.

"Jmenovanému bylo nabídnuto, že bychom si kostel rádi osobně prohlédli a zároveň upozornili na jeho stav příslušné orgány. Štván byl naší nabídkou příjemně překvapen a souhlasil s ní," napsal do záznamu o "vytěžování kontaktu" sám Hrůza na začátku 80. let.

Zajímavostí je, že když se Hrůza v roce 1985 znovu ženil, nechal si na budoucí manželku a její rodinu u kolegů z StB udělat posudek. Jeho švagrová totiž odešla do kapitalistické ciziny. Ve stejném roce dostal od svého zaměstnavatele odměnu dva tisíce korun za to, že v souvislosti se slavnou poutí na Velehradě "důsledně a odpovědně plnil úkoly".

Nestydí se, ale na žádosti o komentář nereaguje

"Nemám se z hlediska své práce za co stydět," řekl v roce 2009 časopisu Týden. Aktuálně.cz se jej snažilo několikrát kontaktovat, on ani mluvčí KSČM Roman Roun však na jakýkoliv pokus o zprostředkování kontaktu nereagovali. Redakci se vyjádřila alespoň lídryně pražské kandidátky Jana Maláčová, pro kterou jeho činnost před rokem 1989 není problém.

"Nikdy jsem jej nepotkala, navíc jsme přišli už k hotové kandidátce. Každý si musí za své názory zodpovídat sám," řekla reportérovi Aktuálně.cz s tím, že ona sama svobodu církví podporuje a navíc to garantuje česká ústava. Média by se podle ní pak měla věnovat kauzám současné vlády.

Je potřeba nová StB

Hrůza v rámci StB postupně rostl, jeho kariérní vrchol přišel na začátku listopadu 1989, když se postupně propracoval až do vedení I. oddělení 11. odboru jako starší referent specialista. Ten se zaměřoval na mládež, vědu a školství.

Po listopadových událostech ale na začátku roku 1990 ve vedení skončil, čímž končí i záznamy v jeho evidenční kartě, dále už jsou totiž rozmazané. Protože se sám Hrůza nevyjádřil, kontext k tomu, jak se StB v té době měnila, popsal historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek.

"V 90. letech byla Státní bezpečnost přejmenována a zčásti rozpuštěna. Značná část operativců jako on byla vyhozena, podle toho, že v kartě už nic není, byl evidentně vyhozen i on," vysvětluje Blažek. "Předpokládám, že v červnu byl propuštěn, to znamená, že komise shledala, že nemůže dál pokračovat, protože se podílel na porušování lidských práv atd.," naznačil historik.

Hrůza se ale podle jednoho z dokumentů o setrvání ve službě dále snažil. "Mám zájem setrvat v bezpečnostní službě, pokud to bude možné v Úřadu na ochranu Ústavy a demokracie," napsal vlastnoručně do jednoho z dotazníků s tím, že by specifická pozornost měla být orientována na mládež, zahraniční studenty kvůli jejich náchylnosti k trestné činnosti. Do poznámky pak dopsal slova "nová StB".

Na počátku 90. let schválilo Federální shromáždění takzvané lustrační zákony, které zakazovaly bývalým příslušníkům a agentům Státní bezpečnosti, členům Lidových milicí nebo vysoce postaveným komunistům účast v důležitých státních funkcích, u některých soudů nebo ve veřejnoprávních médiích.

I na ně si ve zmiňovaném rozhovoru z roku 2009 Hrůza stěžoval. "Velmi rád budu o své práci hovořit v momentě, kdy v naší zemi přestanou platit diskriminující lustrační zákony a až bude jinak vnímána pozice lidí, kteří se v době studené války nacházeli na opačné straně barikády než naši tehdejší protivníci na západ od našich hranic," řekl tehdy.