"Podle reakce trhů je vidět, že zatím neprobíhá žádná panická reakce. Zvyšuje se ovšem nejistota, že by se něco takového stát mohlo," říká pro Aktuálně.cz ekonom z Metropolitní univerzity Dominik Stroukal. Podle něj je nové oznámení 30% cla pro Evropskou unii jenom vyjednávací taktika amerického prezidenta Donalda Trumpa, stejně jako v minulosti. "Sám Trump se tím netají," vysvětluje.

Jaké by byly dopady na Česko a na EU, pokud by na cla skutečně došlo? To je podle Stroukala právě kvůli nevyzpytatelnosti vládce Bílého domu neznámá. "Na nějaké velké makroekonomické odhady ještě čísla nemám, ani to zatím nedává smysl. To bude dávat až ve chvíli, kdy skutečně něco bude," doplňuje.

Odhady, podle kterých by to znamenalo zpomalení globálního ekonomického růstu, ale vznikaly už po prvním kole ohlášení cel. "Nás by se to dotklo sice jenom v desetinách procentního bodu růstu HDP, ale v našem případě, kdy rosteme málo, je každá desetinka drahá," konstatuje Stroukal. Přímý vliv na Česko je sice podle něj minimální, ovšem na Německo by se cla propsala, a problémy by se následně přenesly i na tuzemskou ekonomiku.

Trump si od cel, o kterých hovoří už od své lednové inaugurace, slibuje, že přinesou Americe návrat průmyslu a prosperitu. Vše v rámci svého hesla "Make America Great Again", tedy "Udělejme Ameriku znovu velkou". Jestli se mu to povede, je však otázkou. Podle Stroukala totiž taktika funguje v případě, že má země vysokou nezaměstnanost a byla by to průmyslová země, která potřebuje navrátit výrobu oceli. "Jenže americká ekonomika je založená na službách, nezaměstnanost má na historických minimech. Nedává to smysl," poznamenává.

Evropská unie - podobně jako některé státy, na které chce od 1. srpna Trump cla uvalit - se snaží s USA vyjednávat. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS), který mluvil s novináři před pondělním odletem na jednání s britským ministerským předsedou Keirem Starmerem, ovšem musí být Evropa připravená i na špatný výsledek. Existuje podle něj prostor pro dohodu, která by byla ku prospěchu Evropy i Spojených států. Dopady cel na českou ekonomiku by podle něj - podobně jako podle ekonoma Stroukala - mohly být v řádu několik desetin procenta HDP a bude záležet na jejich konkrétní podobě.

Stroukal tvrdí, že jsou dvě roviny, ve kterých by Evropa měla jednat - ekonomická a politická. "V ekonomické rovině je nejlepší odpovědí nedělat nic. Pokud Trump chce zdražit věci z dovozu svým voličům i nevoličům, tak ať to udělá. My to dělat nemusíme," upozorňuje. "Ale politicky chápu, že musíme udělat ramena, a nejpravděpodobnější je nějaká forma digitální daně," popisuje evropské eso v rukávu, které by poškodilo velké americké korporace jako Meta, Google či Apple.