Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty a další země kartelu Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), představující skoro polovinu globální produkce, navýší od srpna objem těžby o více než půl milionu barelů denně. O sto tisíc víc než v předchozích měsících a víc, než ekonomové čekali. 

Ropní šejci tak u svých vrtů razantně roztočili kohouty, důsledkem skokového nárůstu může být zlevnění suroviny. Někomu to pomůže, jinému uškodí. Ukazuje se tak, že ropa i přes pověst nežádoucího fosilního paliva je nenahraditelná a má pořád potenciál ve světě zasahovat do ekonomiky i politiky. 

"I když význam ropy se postupně snižuje, stále se jedná o mocnou kartu. Kdo ji drží, má moc ovlivňovat globální dění," řekl Aktuálně.cz analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Ještě v dubnu začalo osm z celkem 12 členů OPEC+ (Organizace zemí vyvážejících ropu plus Rusko) omezovat těžbu o více než dva miliony barelů denně (celková světová těžba dosahuje denně zhruba 100 milionů barelů), na cenu to ale zásadní vliv nemělo, naopak klesala. A tak OPEC+ prosadil od května zvýšení produkce. 

Některá média, například agentura Reuters s odkazem na analytiky banky Goldman Sachs, mluví o "supernárůstu", který těžaři v čele s těmi arabskými odůvodnili "zdravými tržními fundamenty". Což v praxi znamená snahu o zlepšení svého tržního podílu na celkové světové produkci. Například na úkor amerických a kanadských těžařů, jejichž náklady jsou vysoké a nízká cena ropy jim sráží zisky. 

Ale na druhé straně tak kartel potěšil amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už dlouho usiluje o snížení ceny ropy, respektive benzinu v USA. Což by v důsledku mohlo přispět k poklesu "Trumpovy" americké inflace.

A pak je tu Rusko, které je sice členem OPEC+, ale zřejmě pro zvýšení produkce nehlasovalo, jelikož na poklesu ceny ruská ekonomika prodělává. A k válčení na Ukrajině potřebuje každý rubl.

"Začátkem června 2025 klesla cena ruské ropy Urals pod 50 dolarů za barel, což je nejnižší úroveň od června 2023. Konkrétně v dubnu se ropa Urals prodávala zhruba za 47,50 dolaru. To je extrémně pod referenční hodnotou 70 dolarů použitou v původním ruském rozpočtovém plánování na tento rok. Odhaduje se, že každý pokles ceny ropy o 10 dolarů stojí Rusko ročně přibližně 17 miliard dolarů," popisuje ruskou ropnou realitu ukrajinský web Euromaidan.

Ukrajinské médium možná není nezaujaté, ale podobně popisují dopady na ruskou ekonomiku i světová nezávislá média. "V květnu dosáhly příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu celkem 6,5 miliardy dolarů (512,7 miliardy rublů), což představuje pokles o více než 35 procent ve srovnání se stejným měsícem roku 2024," uvádí například agentura Bloomberg.

I přes zdánlivě vážný dopad levné ropy na ruský státní rozpočet to podle českého ekonoma Borise Tomčiaka ze společnosti Finlord neznamená nějaký brzký kolaps ruské ekonomiky. "Rusko samozřejmě při nízké ceně ropy a vysokých válečných výdajích ekonomicky trpí, ale ještě má rezervy, aby přežilo současný ekonomický stav i několik let," uvedl Tomčiak pro Aktuálně.cz.

A faktem také je, že OPEC+ bude svůj "supernárůst" produkce realizovat až od srpna. Zatím to na ceně ropy nijak vidět není. Burzy poté, co osmička zemí OPEC+ své budoucí navýšení oznámila, žádným zlevněním nereagovaly a barel evropské ropy Brent se aktuálně stále prodává zhruba za 68 dolarů. 

"Ropa na Rusko zásadní vliv mít nebude. Větší efekt by měly sankce, ke kterým se zatím Amerika ani Evropa nejsou schopny odhodlat. Tedy diskutované zavedení obrovských amerických cel na dovozce ruských surovin, případně plné vyloučení Ruska z bankovního systému SWIFT," soudí Petr Zajíc, investiční ředitel společnosti Amundi.

OPEC+ v čele s arabskými šejky podle jeho názoru nestanovuje úroveň těžby s nějakým záměrem uškodit Rusku nebo pomoci Trumpovi. "Jedou si vlastní politiku, mají k nárůstu těžby vlastní důvody," dodal Zajíc.

Zlevní české benzinky? Možná

A co může navýšení těžby ropy, a tedy i její možné zlevnění udělat s cenovkami na českých čerpacích stanicích? "V tomto týdnu očekáváme zlevnění pohonných hmot o 20 až 30 haléřů na litr. Důvodem je ale pokles cen v předchozích dvou týdnech. Pak by měla po zbytek léta nastat cenová stagnace. Příznivé je, že meziročně jsou ceny benzinu a nafty nižší o více než čtyři koruny za litr. Pohonné hmoty jsou levné, takže lze u nás očekávat navyšování jejich spotřeby," odhaduje ekonom Tomčiak.

Také podle analytika Tylečka se zvýšení produkce a případně snížení ceny ropy projeví u nás až později. Pokud vůbec. 

"Ropa by mohla začít zlevňovat s koncem motoristické sezony, bude ale záležet na mnoha okolnostech, jako třeba dalším vývoji nabídky a poptávky a třeba také síle amerického dolaru. Také bude záležet na tom, jakou politiku zvolí OPEC v následujících měsících. Pokud bude těžbu dále navyšovat, tak pokles cen ropy je nabíledni," dodal Tyleček.