Tuto skladbu věnoval polnímu maršálovi Josefu Václavu Radeckému z Radče, významnému vojevůdci a českému šlechtici, který se ve svých 81 letech proslavil vítězstvím nad sardinskou armádou v bitvě u Custozzy. Podílel se i na několika porážkách napoleonských vojsk.

Maršálův úspěch v revolučním roce 1848 znamenal nejen posílení rakouské moci v severní Itálii, ale také upevnění vídeňských konzervativních sil, které se snažily zachovat si moc. Radeckého triumf byl náležitě oslavován, a právě k této příležitosti vznikl legendární pochod.

Jeho autor Johann Strauss starší se kvůli tomu dokonce dostal do sporu se synem - otec se svými politickými názory stál na straně císaře a jeho zastánců, kdežto Johann Strauss mladší, rovněž hudební skladatel známý také jako "král valčíků", sympatizoval s revolucionáři.

Pár taktů z hospody v pochodovém rytmu

Při tvorbě Radeckého pochodu Strauss použil již existující melodii, kterou ale rytmicky upravil a přizpůsobil pro účely pochodové skladby. Konkrétně do ní zahrnul motivy ze známé odrhovačky, která byla v té době velmi populární mezi vídeňskými dobrovolníky - armádními sbory složenými většinou z místních obyvatel, jež často místo boje vyhledávali zábavu ve vídeňských tančírnách a hospodách.

Johann Strauss tak s použitím tohoto známého melodického motivu vytvořil skladbu, která byla nejen hudebně chytlavá, ale zároveň důmyslně propojila vojenskou a společenskou realitu své doby. Rytmická změna melodie ji přetvořila v pochod vhodný k oslavám a vojenským přehlídkám.

Skladbu si brzy oblíbili jak vojáci, tak i veřejnost. Radeckého pochod začal být považován za neoficiální hymnu Rakouska a postupně se stal ikonickou součástí rakouské kulturní identity.

Vídeňská tradice, román i cimrmanovská hra

Ve Vídni se Radeckého marš od roku 1946 hrává každoročně na Novoročním koncertu Vídeňských filharmoniků jako závěrečný přídavek. Publikum při této skladbě tleská do rytmu. Tento koncert je známý po celém světě a Radeckého pochod je jeho neodmyslitelnou součástí. Původní aranžmá se postupem času několikrát měnilo a v roce 2019 byla oficiálně přijata nová verze skladby.

Melodie rovněž inspirovala literární i filmové tvůrce. Rakouský spisovatel Joseph Roth napsal román Pochod Radeckého (1932), který vyšel česky poprvé v roce 1934 a byl také dvakrát zfilmován (v roce 1965 jako televizní film NSR a v roce 1995 jako třídílná televizní minisérie natočená v koprodukci Rakouska, Německa a Francie).

Skladba doprovází příchod maršála Radeckého na scénu i v cimrmanovské hře České nebe a zpěvák Richard Müller se skupinou Banket ji v moderní kytarově-popové podobě vydali v roce 1988 pod názvem Plesový marš jako parodii na původní melodii.

Radeckého pochod se pravidelně hraje i při různých slavnostních příležitostech, včetně sportovních utkání rakouské fotbalové reprezentace.