Slučování malých škol, ukotvení sociálních pedagogů a školních psychologů nebo možnost online výuky. Poslanci novelu školského zákona schválili už před měsícem, senátoři by ji měli projednávat začátkem července. 

Kontroverze vyvolaly především změny ve financování nepedagogických pracovníků jako kuchařek nebo školníků, které by měly nově hradit obce z vlastních rozpočtů.

Podle odborníků ale novela celkově představuje akutně potřebný balíček změn. Na jeho podporu řada organizací podepsala i otevřenou výzvu senátorům a senátorkám, kterou zveřejňuje organizace Učitel naživo.

Slučování malých škol

V Česku je ve srovnání se zahraničím nadstandardní počet základních škol. Podle průzkumu PAQ Research připadá na jednoho zřizovatele, kterým je typicky obec, 1,4 školy. Například v Nizozemsku to je 5,5 a v Estonsku dokonce 6,8. Rozdrobenost má přitom přinášet řadu negativ.

Novela zavádí povinné slučování malých škol, které se uplatní v případě institucí, kde v současnosti vzdělávají méně než 180 žáků. Dojít k němu má ale až na konci roku 2028. Povinnost se týká pouze obcí, které zřizují více než jednu školu. "Změna neznamená rušení pracovišť ani rušení tříd, ale integraci ředitelství," představuje zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání mládeže při ministerstvu školství Jaromír Beran. Vedoucí pracovníci ministerstva probírali novelu v online panelové debatě.

Slučování by tak ve zkratce mělo vypadat tak, že samotné školy budou nadále fungovat jako detašovaná pracoviště, a to případně i s vlastním vzdělávacím programem i původním jménem.

Sociální a speciální pedagogové a psychologové

Téměř dva tisíce podpůrných pracovníků - psychologů, speciálních a sociálních pedagogů - působí na českých školách už roky, jak uvedl už dříve analytik PAQ Research Václav Korbel v komentáři pro Deník Referendum. Jejich činnost však dosud nebyla ukotvena v zákoně. To znamená, že byli hrazeni například z evropských peněz a neměli jistotu dlouhodobého úvazku na škole. Novela tyto podpůrné pozice poprvé ukotvuje, a tím pádem dává školám možnost pozice dlouhodobě financovat.

Změna neznamená, že se například sociální pedagogové nově povinně objeví na každé české škole. "Pozice se velmi osvědčila ve školách s velkým počtem znevýhodněných žáků. Naším primárním záměrem není, aby byla na každé škole, ale tam, kde nejvíc pomůže," vysvětluje ředitel odboru ministerstva školství pro rovný přístup ke vzdělávání a podpory pracovníků v regionální školství Jan Vörös Mušuta.

Ředitelé tak v praxi na základě velikosti školy dostanou možnost úvazků, které budou moct rozdělit mezi nejvíce potřebné podpůrné pozice. Může tak jít například o trenéry, psychology nebo právě sociální pedagogy.   

Více peněz pro potřebné školy

Mezi českými školami momentálně panují velké rozdíly. V praxi se to projevuje třeba tak, že žáci s horším zázemím, například z rodin ohrožených chudobou, mají. Školy nezvládají stírat rozdíly mezi žáky z různých sociálních prostředí, jako je tomu v zahraničí, jak upozorňuje v dřívějším rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog Daniel Prokop.

Ke změně mají napomoct úpravy ve financování škol. "Současný systém rozděluje finance především podle velikosti, tedy například počtu žáků, a nezohledňuje, jak náročné vzdělávání v jednotlivých školách je," přibližuje Jan Vörös Mušuta.

Současné financování má proto doplnit index, který zachytí znevýhodnění žáků jednotlivé školy. Podle toho se upraví financování, aby školy, které pracují s velkým počtem znevýhodněných studentů, měly více prostředků, například na podpůrné pozice jako sociální pedagogy

Platy nepedagogických pracovníků

Většina opatření je obecně odborníky přijímaná jako pozitivní, naopak velký odpor vyvolala změna ve financování nepedagogických pracovníků, například kuchařek nebo školníků. Tyto pracovníky by měly nově platit obce. Změna by měla nabýt platnosti k prvnímu lednu příštího roku.

Úpravu už v minulosti odmítl Svaz měst a obcí. "Převod financování nepedagogických pracovníků na obce uprostřed roku je naprosto bezprecedentní. Nikdo vládě nedal bianco šek k takové změně. Tento návrh zásadně odmítáme," uvedl už v lednové tiskové zprávě svazu jeho předseda František Lukl.

Kritizují je i odborné organizace jako například EDUin. "Upozorňujeme, že nákladově to není dostatečně pokryto a obce budou muset sáhnout hlouběji do kapsy," doplnil v článku EDUin její programový ředitel Miroslav Hřebecký.

Ministerstvo ale kritiku odmítá. "Každá obec nebo kraj dostane podle žáků ve svých školách peníze na financování nepedagogických pracovníků, podobně jako dnes dostávají na provozní náklady. Výhodou je, že nejde o fixní částku, ale podíl odvozený z výběru daní v obci. To znamená s růstem daní porostou prostředky na provoz škol," vysvětluje za ministerstvo Jaromír Beran.

Návrat online výuky 

Poprvé od pandemie se středním a vyšším odborným školám znovu otevře možnost vyučovat některé předměty online.

"Jedná se o možnost pro jednotlivé obory na školách, pro kterou se školy budou moct rozhodnout. Kombinovaná výuka formou distančního vzdělávání bude mít své limity. Maximálně půjde o 40 procent výuky, z toho samostatně budou žáci moct pracovat 20 procent a zbytek společně s učiteli v online prostředí," přibližuje za ministerstvo Petr Bannert.

Jakých oborů se možnost kombinované výuky dotkne, zatím není jasně určené. Žáci budou mít možnost od distanční výuky odstoupit. Například v situaci, kdy pro ně nebude z jakéhokoliv důvodu možná. Podobně o ukončení kombinované výuky bude moct rozhodnout i ředitel, v případě významného množství neomluvené absence nebo výrazného zhoršení výsledků žáka. Školy tak budou muset zajistit i prezenční alternativu ke kombinované výuce. Tato možnost rovněž vstoupí v platnost od začátku příštího roku.

"Malé bakalářky" a certifikáty místo maturit

Změny se mají dotknout i školních maturit. Novela navrhuje umožnit skládat školní, profilové maturity formou komplexní praktické práce, de facto malé bakalářské práce. "Opět nejde o povinnost ale o alternativní možnost, pro kterou se budou moct ředitelé rozhodnout," popisuje Petr Bannert. Žáci v takovém případě budou odevzdávat nejméně 30stránkovou odbornou práci.

Rozšíří se také možnosti uznávání certifikátů. Dosud bylo možné místo maturity doložit pouze jazykovou certifikaci. Novela navrhuje možnost uznávat i jiné oficiální certifikáty, nejen jazykové.  

Větší vliv dětí na chod školy

Novela otevírá školské rady, které mohou významně ovlivňovat chod školy, i nezletilým studentům. "Při schválení novely budou moct od prvního ledna příštího roku nově volit a kandidovat i žáci starší patnácti let, které dosud zastupovali zákonní zástupci. Rodičům možnost hlasovat zůstává, bude ale moct volit nebo být volen jen jeden z nich," nastiňuje ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání Petr Bannert.

Školské rady se spolupodílí na správě základních a středních škol. Například schvalují školní řád, vyjadřují se k návrhům školních vzdělávacích programů, projednávají zprávy školní inspekce nebo schvalují pravidla hodnocení výsledků vzdělávání.

Školní rada je rozdělená na třetiny - zástupce zřizovatele, zástupce pedagogů a zástupce rodičů nebo zletilých žáků. Třetinu rady určuje zřizovatel školy, zbytek dosud volili zletilí studenti, jejich zákonní zástupci a pedagogové školy.