Domy, pozemky, auta, peníze. Každý rok stát zabaví majetek nelegálního původu v hodnotě několika miliard korun.

Blažkův paradox

Podle vyjádření ministerstva spravedlnosti se u značné části zajištěného majetku nepodaří prokázat jeho nelegální původ - následně se proto musí vracet, "ačkoli silné podezření o protiprávnosti jeho původu přetrvává", píše úřad v důvodové zprávě k návrhu zákona o odčerpání majetku protiprávního původu.

Jde o dost paradoxní situaci. Pavel Blažek (ODS) ještě coby ministr spravedlnosti (demisi podal na konci května) navrhl na začátku letošního roku zákon, k jehož sepsání vedla podle něj jednoznačná motivace - dosavadní neschopnost státu prokazovat nelegální původ majetku. Přitom jen o čtyři měsíce později mu politickou kariéru přestřihla takzvaná bitcoinová kauza, která s neschopností státu prokázat nelegální původ majetku souvisí.

Vracíme miliardy

Jak vyplývá z veřejně dostupných dat, v roce 2023 stát zajistil majetek v hodnotě necelých devět miliard korun. Z toho se definitivně zabavit nakonec podařilo jen něco málo přes šest miliard. U zbytku se nepodařilo prokázat, že pochází z trestné činnosti.   

"Majetek, který sice je s vysokou mírou pravděpodobnosti protiprávního (trestního) původu, avšak nelze nade vší důvodnou pochybnost prokázat jeho původ z konkrétního trestného činu, tak není možné stávajícími trestněprávními sankcemi odčerpat, nedojde-li k odsouzení pachatele trestného činu, pro který se trestní řízení vede," vysvětluje ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě k návrhu nového zákona.

Záleží na soudu

O zabavení majetku má i nadále rozhodovat soud, jak vyplývá z textu návrhu normy. "Navrhovaný zákon ovšem nevyžaduje, aby byl bez důvodných pochybností prokázán původ majetku z trestné činnosti," vysvětluje advokátka Zuzana Brečková Lovíšková z advokátní kanceláře Endors.

"Namísto standardu 'nade vší pochybnost' zavádí návrh nižší důkazní standard v podobě 'soud má za to, že majetek je protiprávního původu'," pokračuje advokátka.

Zjednodušeně řečeno: i "pouhý" podezřelý by nakonec mohl o majetek přijít. Aniž by byl soudem uznán vinným.

Překročení rubikonu

Někteří advokáti, s nimiž Aktuálně.cz nový návrh konzultovalo a kteří si přáli zůstat v anonymitě, mluví o překročení pověstného Rubikonu, pokud by zákon v této podobě prošel. Varují, že by mohlo dojít k fatálním škodám, pokud by stát začal zabavovat lidem majetek, aniž by dostatečně prokázal, že k němu přišli nelegálně.

Na rizika návrhu zákona otevřeně upozorňuje například soudce Jiří Říha, předseda senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. Varuje, že návrh porušuje hned několik pilířů, na kterých stojí celý trestní řád.

"Jde zejména o zásadu tzv. materiální pravdy, tedy zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností, neboť ta má být navrženou úpravou prolomena. Dále jde o princip presumpce neviny," vysvětluje do značné míry složitou právní problematiku Říha.

Konec presumpce neviny?

Znění návrhu dle Říhy prolamuje i další dosud neporušitelný princip, kdy v případě pochybnosti má soud vždy rozhodnout ve prospěch dotyčného - z latiny  ono známé in dubio pro reo.

"Protože právě nezjištění takového trestného činu má být zřejmě důvodem pro zahájení trestního řízení," popisuje soudce Říha dle něj zřejmý paradox.

Stanjura vs. Blažek

Proti Blažkem podanému návrhu zákona se postavilo několik jeho (tehdy ještě) vládních kolegů. "Máme pochybnosti o souladu tohoto materiálu s ústavou a Listinou základních práv a svobod, neboť zásadním způsobem narušuje ochranu práva na vlastnictví majetku," napsalo například ministerstvo financí.

Úřad šéfa státní kasy a Blažkova spolustraníka Zbyňka Stanjury varuje i před dalšími částmi zákona: "Považujeme za velmi problematické, aby samotné vložení majetku do podílového fondu bylo považováno za jednání nasvědčující protiprávnímu původu majetku a bylo perzekvováno. Jedná se o neopodstatněný zásah do volného nakládání s majetkem a perzekvování již samotného převodu," napsali do připomínek Stanjurovi lidé.

Nejvyšší státní zastupitelství v připomínkovém řízení k návrhu zákona uvedlo, že "jednoznačně podporuje legislativní záměr rozšířit možnosti konfiskací majetku protiprávního původu", je prý ale "nuceno zaujmout poměrně výrazně kritický postoj k předloženému návrhu zákona".

Zjednodušeně řečeno, úřad šéfžalobců naráží na fakt, že pokud bude stačit pouhé podezření, "bude velmi těžké zajistit, aby nedošlo k ohrožení práva na spravedlivý proces".

Nejvyšší státní zastupitelství zmiňuje ve svých připomínkách praxi z některých unijních států - sice je nejmenuje, ale dle úřadu už nástroje k zabavení potenciálně nelegálního majetku jsou v některých zemích zavedené. "A v zásadě všechny se v rámci aplikační praxe potýkají s řadou problémů a některé se dokonce reálně neaplikují vůbec," namítá úřad v dokumentu z letošního roku, pod kterým je podepsán ještě tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Koncept nevysvětlitelného bohatství

Několik úřadů napadlo i část návrhu zákona, ve které se píše, že k podezření na nelegální původ postačí i pouhý fakt, že se majitel pohybuje v kriminálním prostředí. Co to konkrétně znamená, už ale v zákoně uvedeno není.

Například ministerstvo vnitra napsalo, že pojem "pohybuje se v kriminálním prostředí" je vágní a zdůraznilo, že se musí upřesnit, o co jde.

Resort spravedlnosti tvrdí, že vláda o vypracování zákona rozhodla už v roce 2023, a to v rámci zapracování směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymáhání a konfiskaci majetku, která přináší takzvaný koncept odčerpání nevysvětlitelného bohatství.

Resort spravedlnosti ve vysvětlujícím textu, který v připomínkovém řízení doprovázel návrh zákona, uvádí, že členské státy mohou jít nad rámec směrnice, která nastiňuje jen základní pravidla. Zda a jak moc půjde česká legislativa nad rámec unijní směrnice, není jasné.

Nový zákon, nový úřad

A není ani jasné, zda bude nutné zřídit kvůli zákonu nový úřad, jak tvrdí úřad vlády.

"Směrnice žádný orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti neurčuje, naopak dává členskému státu povinnost jej zřídit," stojí ve stanovisku úřadu vlády. "Máme proto za to, že ve vnitrostátním právu by měla být jasně stanovena kompetence vnitrostátního orgánu či útvaru, který bude určen jako úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti," vysvětlují lidé ze Strakovy akademie.

Od 10. června vede ministerstvo spravedlnosti Blažkova stranická kolegyně Eva Decroix. Na dotaz Aktuálně.cz, zda zákon v navrhované podobě nepřináší rizika v podobě zabavování majetku, u kterého by nebylo jisté, že pochází z trestné činnosti, úřad odvětil, že to v tuto chvíli nebude detailněji komentovat.

"Předložení tohoto návrhu vládě se v aktuálním plánu legislativních prací vlády předpokládá v říjnu tohoto roku, aktuálně probíhá zapracování připomínek. Více k tomu v tuto chvíli sdělit nelze," uvedl mluvčí ministerstva Michal Pleskot.

K poslancům se tedy návrh zákona dostane až v příštím volebním období. Evropskou směrnici, kterou zákon odráží a na niž se ministerstvo odvolává, nicméně musí Česko zapracovat do listopadu 2026.

"Riziko, že zejména v případech, kdy nebude existovat dostatek přesvědčivých důkazů o protiprávním původu odčerpávaného majetku, bude docházet k neodůvodněným zásahům do práv jednotlivců, je reálné," komentuje advokátka Zuzana Brečková Lovíšková z advokátní kanceláře Endors.

Aktuálně.cz se s žádostí o vyjádření obrátilo i na exministra spravedlnosti Blažka, ten však na telefonáty nereagoval a neodpovídal ani na SMS zprávy.

Blažkovy řeči jsou pohádky. Jiříkovský chtěl ty bitcoiny "vyčistit", myslí si Týc