Jsou sociální sítě natolik nebezpečné, jak se o nich tvrdí? Nebo jsou až moc démonizované? Dětský psychiatr by to neviděl tak černě. Samozřejmě nebere na lehkou váhu, jak jsou dnešní děti ovlivňované internetem a tráví na něm spoustu času, ale k psychické nepohodě je potřeba víc aspektů.

"Je to i tím, že dětem jako rodiče umetáme cestičku. Všechny ty drobné kamínky na cestě, na kterých se děti mohly naučit drobné stresy a zátěže, ty jim odstraňujeme my. Potom se dostanou do fáze, kdy je na cestě balvan, který my nedokážeme za ně odstranit, pro ně je ten balvan příliš těžký, aby ho přemohly," rozpovídal se doktor v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ. 

Podle lékaře je to jeden z faktorů, který může vést k psychickým potížím, sebepoškozování, depresím a pocitům zmaru. Je to o individuálním přístupu ke každému dítěti, které má vrozenou kapacitu k odolávání stresu. Nelze to zobecňovat.

"Určitě je dobře, aby se děti učily vypořádávat se s určitými stresy a drobnými překážkami. Dávat ho do různých institucí jako skaut nebo různých volnočasových aktivit, které je učí fungovat v kolektivu s ostatními, učí se různým dovednostem. Zároveň je to dobrý způsob trávení volného času," radí rodičům MUDr. David Kolouch.

Problém vidí v určitých skupinách

Fenoménem dnešní doby jsou sociální sítě. Nejen děti, ale i dospělí tráví víc a víc času přitisknuti na obrazovce mobilů, laptopů či notebooků. Jaký vliv mají na psychiku mládeže? Neustále se vedou diskuse o tom, jak moc jsou škodlivé.

"Vliv sociálních sítí je v mediálním prostoru občas dost přeceňovaný. Je pravda, že na nich trávíme spoustu volného času. Na druhou stranu podle posledních průzkumů působí sociální sítě negativním způsobem jen na malou skupinku dospívajících. Na ostatní působí spíš neutrálně," přiznal psychiatr.

K psychické nepohodě dle něj přispívají určitě predispozice, rodinné zázemí, jejich sociální situace. Problém ve vlivu Instagramu, TikToku či Facebooku by viděl spíš v tom, že mládež tam hledá podpůrné skupiny v ohledu sebepoškozování, poruch příjmu potravy, závislostí, kde se společně "hecují", kdo zajde dál. 

"To, co na sociálních sítích působí toxicky, je ten jejich potenciál ve srovnávání se. Dáváme tam většinou pozitivní věci, jak se máme krásně, jezdíme na dovolené. My můžeme mít pocit, že náš život je nezajímavý a nic neprožíváme jako ostatní. Je to daleko složitější," dodal.

Je to dle lékaře také o sílícím pocitu, že když tam chvíli nebudeme, přijdeme o ten přehled, nebudeme mít lajky a můžeme se na tom stát závislí. Proto radí rodičům, aby o tom s dětmi mluvili, brali je do přírody, trávili s nimi dostatek času bez mobilů a nenechávali své ratolesti bez limitů na internetu.