Před 75 lety se východně od historického městečka Fürstenberg nad Odrou nacházely jen pole a lesy. Pak se vedení komunistické NDR rozhodlo, že zde na zelené louce postaví hutní kombinát a zbrusu nové město, které bude vzorem socialistické výstavby. Stavební práce začaly symbolickým aktem 18. srpna 1950.

Postupně vzniklo několik obytných komplexů s různými typy domů: od strohých kvádrů přes domy s renesančními a klasicistními prvky po budovy s prvky heimatstilu 30. let. Vyrostly tu také nemocnice, školy a školky. Do deseti let žilo ve městě, které v letech 1953 až 1961 neslo jméno Stalinstadt, 25 tisíc lidí. Do konce 80. let se počet obyvatel zdvojnásobil. Pád komunistického režimu v roce 1989 a následná transformace hospodářství ale znamenala pro Eisenhüttenstadt tvrdou ránu.

Mladí tu žít nechtějí

Město postupně ztrácelo obyvatele a podle posledních údajů jich v něm nyní žije o polovinu méně než před 35 lety. Negativní dopad mělo především omezování výroby v hutním závodu, který nyní patří společnosti ArcelorMittal. Ve všední srpnový den je velkoryse naplánované město s širokými ulicemi zdánlivě liduprázdné. Jen sem tam lze potkat důchodce venčící psy či obyvatele nedávno otevřeného azylového střediska.

"Mnoho mladých lidí město opustilo, protože nemělo práci a nevidělo v Hütte, jak my tomu tady říkáme, perspektivu pro svou rodinu," postěžovala si v kavárně v parteru jednoho z památkově chráněných domů z 50. let důchodkyně Sabine. "Moje dcera tu zůstala, ale vnuci odešli - jeden do Berlína a jeden na západ Německa," dodala.

Neutěšená situace se promítá i do volebních zisků radikálních stran. Únorové předčasné parlamentní volby v Eisenhüttenstadtu vyhrála s téměř 40 procenty hlasů Alternativa pro Německo (AfD), která je podle německé civilní kontrarozvědky prokazatelně pravicově extremistická. Dalších dohromady téměř 22 procent získaly strany z levého okraje spektra: Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).

Mladé lidi a odborníky by teď radnice Eisenhüttenstadtu chtěla přilákat zpět. A zvolila pro to neobvyklou strategii. Pod heslem 'Kujte teď své plány', které odkazuje na ocelářskou tradici města, spustila projekt "bydlení na zkoušku". Vyzvala, aby se přihlásili lidé, kteří by chtěli od 6. do 20. září bydlet zdarma dva týdny v Eisenhüttenstadtu a přitom poznat město, jeho obyvatele i možnosti zaměstnání, které nabízí.

"Zájem byl obrovský, vůbec jsme to nečekali," řekla k projektu jedna z pracovnic turistického a informačního centra. "Přihlásily se stovky lidí, dokonce i z ciziny," dodala. Mezi podmínkami, které město na účastníky klade, je účast na kulturních akcích, prohlídkách v podnicích a setkáních s občany města, ale například i to, aby po konci projektu napsali "osobní milostný dopis adresovaný Eisenhüttenstadtu" v rozsahu nejméně 200 až 300 slov.

Podobným projektem bydlení na zkoušku jako Eisenhüttenstadt se už dříve nové obyvatele snažila získat i další východoněmecká města, například nedaleký Guben. Zatímco tam se ale přihlásilo na výzvu kolem stovky lidí, na nabídku Eisenhüttestadtu jich reagovalo více než 1700. Porota nakonec vybrala 49letou odbornici na IT Melanii Hennigerovou, která pochází z nedalekého Frankfurtu nad Odrou, ale desítky let žije v severoněmeckých Brémách.

V druhém třípokojovém bytě v centru města prožije dva týdny 39letý Jonas Brandner, který právě o městě natáčí dokumentární film. "Jsme přesvědčený, že dokážu život zdejších lidí nejlépe zobrazit, když ho sám zažiju," řekl listu Märkische Allgemeine.

Starosta města Frank Balzer pokládá projekt bydlení na zkoušku už teď za úspěšný, i když nepředpokládá, že díky němu zaplaví Eisenhüttenstadt zájemci o přesídlení. Obraz někdejšího vzorového socialistického města ale podle něj zlepšilo už to, že se o něm kvůli neobvyklé akci psalo po celém světě.