Nový průzkum společnosti Talker Research provedený v USA ukazuje, že příslušníci generace Z společně s mileniály, tedy skupinou lidí narozenou v letech 1981 až 1995, zažívají syndrom vyhoření v mladším věku než předchozí generace, a to už kolem 25 let.

Pro srovnání, průměrný věk, kdy lidé obvykle pociťují vyhoření, je 42 let. Podle dat se přibližně každý čtvrtý Američan setká s vyhořením ještě před třicítkou.

Výsledky letošního průzkumu potvrzují i dřívější zjištění stavu, který ovlivňuje jak pracovní, tak společný život. Například analýza serveru Jobs Indeed z roku 2021 ukázala, že právě mileniálové a zástupci generace Z vykazovali nejvyšší úroveň pracovní vyčerpanosti, a to až 59 procent dotázaných.

Podobný výzkum z téhož roku, který provedli vědci ve Velké Británii, odhalil, že od začátku pandemie se až 80 procent členů generace Z potýkalo s vyhořením. U ostatních věkových skupin se tento podíl pohyboval kolem 72 procent.

A co vlastně syndrom vyhoření je?

Jde o stav fyzického, psychického a emočního vyčerpání, který nejčastěji vzniká v důsledku dlouhodobého stresu nebo nadměrného pracovního zatížení. Typicky postihuje osoby, které jsou silně zapojené do své práce nebo péče o druhé (např. zdravotníci, učitelé, sociální pracovníci). Může se však objevit i u studentů nebo rodičů.

Hlavní příznaky syndromu vyhoření zahrnují fyzické vyčerpání (únava, nespavost, časté bolesti hlavy, oslabená imunita), psychické a emoční vyčerpání (podrážděnost, úzkosti, pocity bezmoci, ztráta motivace), odcizení od práce nebo lidí a pokles výkonu (problémy se soustředěním, zhoršená efektivita, pocit nedostatečnosti). 

Vliv na každodenní fungování

V rámci loňského Světového dne duševního zdraví proběhl mezinárodní průzkum agentury Ipsos, který zkoumal postoje k duševnímu zdraví ve 32 zemích světa, včetně České republiky. Výsledky ukázaly, že nadměrným stresem trpí až 60 procent obyvatel Česka, a to do té míry, že to negativně ovlivňuje jejich každodenní fungování.

Zhruba třetina respondentů přiznala, že tyto pocity zažívá opakovaně, a více než čtvrtina (konkrétně 27 procent) uvedla, že kvůli stresu dokonce několik dní nemohla pracovat. Celosvětově přiznává podobnou zkušenost 40 procent dotázaných, přičemž vyšší míra stresu postihuje častěji ženy.

Politika, práce, zdraví

Výzkum společnosti Talker Research se zaměřil na to, co aktuálně nejvíce přispívá k pocitům vyhoření u obyvatel Spojených států. Třetina respondentů jako hlavní důvod uvedla finanční problémy, 26 procent respondentů zmínilo napjatou politickou situaci, čtvrtina pak pracovní zátěž a 23 procent své fyzické zdraví.

U mladších účastníků průzkumu, tedy především zástupců mladé generace, se pořadí hlavních příčin mírně lišilo. Na prvním místě u nich figurovala práce (33 procent), následovaná finančními obtížemi (27 procent) a duševním zdravím (24 procent).

Podobný trend je patrný i v České republice. Podle loňského průzkumu agentury Ipsos uvedlo 39 procent českých příslušníků generace Z, že kvůli stresu nedokázali docházet do práce, a téměř pětina z nich tuto situaci zažila opakovaně. Až 77 procent této generace přiznalo, že zažívá silný a nezvladatelný stres, který ovlivňuje jejich každodenní fungování. Celosvětově pak v roce 2023 více než polovina (54 procent) členů generace Z dočasně přerušila pracovní aktivity právě kvůli problémům s duševním zdravím.

Jak zlepšit svůj psychický stav?

Pokud vám přijde, že nyní zažíváte vyhoření, a nevíte, co s tím, obraťte se na psychologa. Existují bezplatné kliniky a pomoc lze najít i online. Pomoct však může i komunikace s přáteli a rodinou. Nebojte se přiznat, že vás tento nepříjemný stav sužuje. Web Heyfomo, který cílí především na tuto sužovanou generaci, doporučuje platformu Nevyhasni, která se na syndrom vyhoření přímo zaměřuje. 

Pomoci by měly i praktické a dlouhodobější změny jako úprava pracovního režimu i přestup k jinému oboru. Prospívá také pohyb, spánek, snížení nároků, častější říkání "ne" a nový zajímavý koníček.