O vystavení klenotů před sněmovními volbami rozhodl v červnu prezident Petr Pavel, který se už loni vyslovil pro to, aby veřejnost mohla klenoty vidět každý rok.

V pondělí 15. září se u Korunní komory musí sejít sedm klíčníků. Vedle prezidenta se držení dalších klíčů váže k úřadu premiéra, předsedů Senátu a Sněmovny, pražského arcibiskupa, pražského primátora a děkana Metropolitní kapituly svatého Víta v Praze.

K výstavě Pražský hrad připravil na 18. a 19. září přednášku o příběhu klenotů mezi lety 1938 a 1945. "Sledovat budeme události od utajeného převozu v dubové bedně na Slovensko v období vyhrocené mezinárodní situace na podzim 1938 až po zazdění v románském podlaží Starého královského paláce v závěru nacistické okupace," uvedla za Správu Pražského hradu Natálie Máchová. Historický výklad i úvahy o koncepci letošní výstavy přednesou Lucie Večerníková a Jan Kutílek z Archivu Kanceláře prezidenta republiky.

Architektonický koncept výstavy dostalo na starost studio Evy Jiřičné. Letos poprvé se s klenoty budou moci podle Máchové seznámit slabozrací a nevidomí studenti vybraných škol, a to při komentované prohlídce s hmatovými doplňky.

Na výstavě budou k vidění materiály z fondů a sbírek archivu prezidentské kanceláře, Správy Pražského hradu a Fotoarchivu ČTK. Návštěvníci uvidí i písemné prameny, dobové fotografie a různé předměty, například bednu, která sloužila k převozu klenotů.

Korunovační klenoty byly do loňského roku na Pražském hradě vystaveny od vzniku samostatné České republiky osmkrát. Dvakrát za úřadování Václava Havla i Václava Klause, čtyřikrát za Miloše Zemana. Dosud nejdéle byly k vidění v květnu 2016, kdy výstava trvala 15 dní.

Tradice vystavování sahá do první republiky, první veřejná výstava klenotů se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti svatého Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po skončení druhé světové války roku 1945, dvakrát v 50. letech (1955 a 1958), v přelomovém roce 1968 i za normalizace (1975 a 1978). Pokaždé si je přišly prohlédnout desetitisíce návštěvníků, loni na podzim to bylo více než 46 000 lidí.

Svatováclavská koruna, žezlo a jablko jsou slavnostní insignie, které byly po staletí používány při korunovaci českých králů. Naposledy sloužily svému účelu 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli. Dnes jsou klenoty jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti.