Špionská série Mission: Impossible je mnohem starší ročník než 1996, kdy vyšel první film s Tomem Cruisem. Na samém počátku stál původní americký seriál Mission: Impossible, jenž se poprvé objevil na televizních obrazovkách v roce 1966 a rychle si získal mezinárodní popularitu. Vysílal se až do roku 1973 a vzniklo celkem sedm sezon.

V centru děje stála tajná vládní agentura IMF (Impossible Missions Force), jejíž agenti byli mistry převleků, technických triků a mistrně připravených plánů. Sama agentura vždy zůstávala v pozadí a divák byl udržován v nejistotě, kdo vlastně tahá za nitky. Jedno ale bylo jisté - agenti jsou ze žuly vytesaní hrdinové. Hlavní postavou byl Jim Phelps, zpočátku v podání Stevena Hilla, později Petera Gravese, který dostával instrukce prostřednictvím zpráv, jež se po přečtení samy zničí.

Dnešní optikou může být seriál poněkud úsměvnou záležitostí - padouch z každého dílu na konci poznal svou záhubu, přičemž hrdinové častokrát vyvázli bez jediného škrábance. O nějaké smrti hlavních postav nemohla být ani řeč, ačkoliv některé z nich mezi jednotlivými sériemi zmizely bez většího dějového vysvětlení. Dílo kombinovalo tradici šestákových detektivních thrillerů s lákavým pozadím právě probíhající studené války, která je ale v seriálu jmenovitě zmiňována skutečně zřídka. Mnoho z cílů týmu IMF bylo mezi diktátory zemí východního bloku, a tak jde většinou o fiktivní státy. Divák se tak s agenty podívá například do Evropské lidové republiky nebo Východoevropské republiky.

Nulovou šanci zná i český divák

Celkově šlo o výbornou a odlehčenou zábavu podkreslenou ikonickou znělkou od argentinského skladatele Borise Claudia "Lala" Schifrina, kterou později převzaly i filmy. Mimochodem, když si znělku poslechnete, možná si povšimnete, že hlavní motiv jsou dva dlouhé a dva krátké tóny za sebou, tedy dvě čárky a dvě tečky v Morseově abecedě. Jde o znaky pro písmena M a I, zkratku Mission: Impossible. Samozřejmě nejde o náhodu, Schifrin se svou cílenou inspirací Morseovou abecedou netajil ani u ostatních svých skladeb.

Studio Paramount nicméně produkci seriálu po osmé sérii (v roce 1973) zastavilo. Traduje se, že produkce byla příliš nákladná a studio vydělávalo obrovské peníze rozprodejem práva na vysílání Mission: Impossible. Svého znovuzrození se sága dočkala až o patnáct let později v roce 1988. Tento duchovní pokračovatel už může být českému divákovi lépe známý, neboť se pod názvem Nulové šance vysílal mezi roky 1995 až 1996 na TV Nova. Šlo v podstatě o to samé, akorát sovětské diktátory a studenou válku vyměnili scenáristé povětšinou za fiktivní blízkovýchodní státy, vojenské diktátory a obchodníky se zbraněmi.

Mission: Impossible (1996). Agent Hunt poprvé na scénu

Někdy tou dobou se v Paramountu také začalo uvažovat i o filmové adaptaci, která ovšem potřebovala ještě uzrát. Když se však při natáčení snímku Interview s upírem sešel Tom Cruise, obrovský fanoušek původního seriálu, s tehdy již legendárním režisérem Brianem de Palmou (Carrie, Neúplatní, Zjizvená tvář), bylo rozhodnuto. Mission: Impossible byla také jednou z vůbec prvních celoštábových hollywoodských produkcí, která v Praze vznikala, přičemž Cruise byl po revoluci první "tříhvězdičkovou" filmovou hvězdou, jež metropoli navštívila.

Točilo se na Karlově mostě, Staroměstském náměstí, v Národním muzeu nebo v Nosticově paláci. Právě u posledního jmenovaného ale filmaři zjistili, že částka za pronájem se najednou bez předchozího varování několikanásobně zvýšila, což filmaře naštvalo a Cruise si doma v Americe ostře postěžoval médiím na nečestné pražské jednání.

První Mission: Impossible ale i přes pražskou kauzu vešel do paměti diváků jako mimořádně zdařilý akční thriller s působivým Tomem Cruisem. Ikonickým momentem filmu je především sestup do tichého trezoru v centrále CIA v Langley. Při scéně v Praze, kdy vybouchne restaurace s poetickým názvem Akvárium, utrpěl Cruise opravdové zranění kotníku, ale i přes bolest pokračoval v natáčení. Mohla to být malá předzvěst všech zdravotních karambolů, které herce za ta léta se ságou potkaly.

Určitě není na škodu zmínit i to, že film naštval některé fanoušky původního seriálu, protože hlavní seriálové postava Jima Phelpse se ve filmu (tentokrát však v podání herce Jona Voighta) stala hlavním padouchem. Někteří fanoušci to brali jako pomyslné plivnutí do tváře odkazu oblíbeného díla. 

Mission: Impossible 2 (2000). Znovu a akčněji

Druhý díl, režírovaný Johnem Woo, posouvá sérii k více akčnímu a stylizovanému pojetí. Ethan Hunt je tentokrát vyslán do Sydney, aby zastavil bývalého agenta, který ukradl smrtící virus Chimera a jeho protilátku. Děj se točí kolem biotechnologií, zrady a romantického napětí mezi Huntem a zlodějkou Nyah (Thandie Newtonová), která má vazby na ústředního padoucha. Film se odehrává převážně v Austrálii a je známý kaskadérskými scénami na útesech a silně stylizovaným vizuálním pojetím.

Dvojka se od jedničky výrazně odlišuje rukopisem režiséra Wooa, který už v době natáčení platil za legendu hongkongských akčních filmů. Máme tu tedy vše, co bychom od tohoto filmaře čekali - efektní přestřelky, zpomalené záběry, důraz na poetiku kamery i zběsilou bitku ve stylu kung-fu. To vše je zabaleno v mnohem jednodušším a přímočařejším příběhu. Právě při natáčení druhého dílu se ale naplno začala psát Cruisova pověst jako člověka, který se i při náročných kouscích jen zřídkakdy nechá zastupovat kaskadéry.

Film sice byl kasovním úspěchem, ale dnešním publikem není vnímán zrovna pozitivně, přičemž ho mnozí označují za vůbec nejhorší díl celé série.

Mission: Impossible 3 (2006). Temný a hloubavý hrdina

Třetí díl a hned třetí režisér, tentokrát J. J. Abrams. Trojka oproti předchozím dvěma filmům vsadila na temnější a osobnější příběh. Ethan Hunt už není aktivní agent, ale trenér nováčků, který se musí vrátit do terénu, když je unesena jeho bývalá žákyně. Zároveň se snaží chránit svou civilní přítelkyni, která o jeho pravé identitě nic netuší. Hlavním padouchem je chladnokrevný obchodník se zbraněmi Owen Davian (Philip Seymour Hoffman).

Film překvapil introspekcí hlavního hrdiny, kterého ukazuje ne jako neporazitelného agenta, ale jako lidskou bytost, byť geniální. I za to se ale trojka dočkala velmi vřelého přijetí. Pro našince je určitě zajímavá i poněkud nečekaná česká stopa - když se Ethan Hunt přesouvá do Šanghaje, na letišti se prokazuje falešným jménem Pavel Sobotka.

Mission: Impossible - Ghost Protocol (2011). Čas na pořádnou týmovku

Čtvrtý díl byl s podtitulem Ghost Protocol debutovým snímkem režiséra Brada Birda, který si předtím udělal jméno režírováním animovaných filmů studia Pixar, jako jsou Úžasňákovi nebo Ratatouille. Čtyřka znovu změnila vyznění celé ságy - místo jednoho extrémně schopného agenta tu máme důraz na týmovou práci, podobně jako u Dannyho parťáků. IMF je po bombovém útoku v Kremlu rozpuštěna a Huntův tým musí operovat bez oficiální podpory. Jejich úkolem je zabránit globální katastrofě, kterou chce vyvolat švédský nukleární fanatik. Film nabízí akční scény zasazené do Dubaje (včetně slavného výstupu na Burdž Chalífu), v Moskvě a Bombaji.

S Ghost Protocol se navíc Ethan Hunt vrátil i do Prahy, ale pokud byla v roce 1996 Praha pro americké filmaře neprobádaným územím, v době natáčení tohoto dílu už šlo o oblíbený (a na světové poměry laciný) filmařský ráj. Tentokrát si česká metropole střihla napůl úlohu Budapešti a napůl Moskvy - budapešťské hlavní nádraží si zahrálo to pražské a ruský Kreml filmaři částečně zasadili přímo do areálu Pražského hradu. Scéna útěku z ruského vězení se pak točila v bývalé věznici v Mladé Boleslavi.

Mission: Impossible - Národ grázlů (2015). Nástup fungujícího tandemu

S filmem Mission: Impossible - Národ grázlů dosedl do režisérského křesla Christopher McQuarrie (Valkýra, Na hraně zítřka), který se stal dvorním režisérem a scenáristou ságy a zůstal jím až dodnes. Je vlastně i takovým dvorním spolupracovníkem Toma Cruise, protože šlo v tomto případě o čtvrtou spolupráci. Pokud bychom však započítali i všechny jejich následující spolupráce, tak s letošním Posledním zúčtováním by šlo již o devátý společný projekt.

Národ grázlů nicméně začíná vršením konspirací. IMF čelí rozpuštění ze strany CIA, zatímco Ethan Hunt pronásleduje tajemnou organizaci známou jako Syndikát. Tento "anti-IMF" ovlivňuje světové události ve svůj prospěch. Film se pohybuje napříč Londýnem, Vídní, Casablankou a Bílou horou v Maroku. Obsahuje mimo jiné i velmi oceňovanou operní sekvenci a akční scénu na startujícím letadle. Cruise, jak už je zvykem, se kaskadérských kousků zhostil sám.

Mission: Impossible - Fallout (2018). Nepřetržitá sekvence akčních scén

Hned o tři roky později se tandem McQuarrie a Cruise chopil pokračování, čímž vznikl film Mission: Impossible - Fallout. Děj přímo navazuje tam, kde předchozí díl končí. Ztráta plutonia ohrožuje svět a Ethan Hunt je znovu v akci, přičemž se musí spojit i s bývalými nepřáteli. Film se věnuje následkům předchozích rozhodnutí a otázce důvěry. Natáčelo se mimo jiné v Paříži, Londýně, Kašmíru a na Novém Zélandu. Akční sekvence se zase snaží překonat vše, co naservírovaly předchozí díly - včetně honičky v Paříži, nebezpečného seskoku z letadla v nízké výšce a finále s vrtulníky v horách. Fallout je v podstatě nepřetržitá sekvence akčních scén, které kromě Hunta vévodí charismatický záporák August Walker v podání Henryho Cavilla.

Tento díl byl také první, který porušil nepsanou tradici délky vlasů Toma Cruise, jež se každý další díl střídala. V lichých dílech (tedy 1., 3. a v Národu grázlů) měl herec vlasy krátké, přičemž v sudých dílech (tedy v 2. a Ghost Protocolu) měl vlasy naopak dlouhé. Aby to fanouškům snad nebylo zase tolik líto, tak si herec při jednom kaskadérském kousku, kdy v Londýně přeskakoval střechy, zlomil kotník. Celá scéna byla ve filmu mimochodem ponechána.

Mission: Impossible - Odplata (2023). První díl dvojdílného závěru zkomplikoval koronavirus

Sedmý a osmý díl ságy byly už od počátku zamýšlené jako dvoudílné vyvrcholení celé špionské ságy. V sedmém filmu s podtitulem Odplata se Hunt snaží získat kontrolu nad vyspělou AI, která ohrožuje světový pořádek. Film zdůrazňuje moderní digitální hrozby a problematiku moci v rukou technologií. Tým IMF cestuje do Abu Dhabí, Benátek, Říma i na norské hory, přičemž se opět vrací motiv zrady, loajality a etických dilemat. Film má pak zcela pochopitelně otevřený konec, který připravuje půdu pro letošní pokračování.

Nutno říct, že šlo o relativní kasovní propadák. Odplatě citelně ublížilo, že v kinech startovala téměř souběžně s dvěma největšími šampiony těžké váhy roku 2023, filmy Barbie a Oppenheimer. Snímek se potýkal s problémy už během svého vzniku. Velká část stopáže se měla odehrávat v Benátkách, pročež muselo být natáčení na dlouhou dobu zastaveno kvůli pandemii koronaviru. Snad i proto měla Odplata nakonec cenovku 291 milionů dolarů, což ji řadí mezi dvacet nejdražších filmů všech dob. 

Mission: Impossible - Poslední zúčtování (2025). Nejdražší a nejdelší

Ve čtvrtek 22. května vstoupil do českých kin osmý a podle všeho poslední díl Mission: Impossible, který přímo navazuje na Odplatu. Ethan Hunt má stále plné ruce práce. Opět je mu v patách nebezpečný Gabriel (Esai Morales), s nímž ho spojuje temná minulost i nedávné události. Navíc stále čelí hrozbě pokročilé umělé inteligence zvané Entita, která usiluje o naprostou kontrolu nad světem a nehodlá se s nikým mazlit.

Tentokrát byla cena snímku i bez koronavirové pandemie rovných 300 milionů dolarů. Se stopáží 169 minut, které udává distributor, je to také nejdelší film celé série. Jestli jde o důstojné zakončení, nebo zklamání ve stylu konce seriálu Hra o trůny, můžete právě v těchto dnech zjistit v českých kinech.