"Filmový průmysl v Americe umírá velmi rychlou smrtí," napsal Trump a vyzval k razantnímu kroku. "Chceme, aby se filmy opět vyráběly v Americe!" Nově zavedené clo by se podle něj mělo týkat všech snímků vyráběných v zahraničí,  které následně do Spojených států míří. A to včetně těch, na nichž se podílejí americká filmová studia.

Svízel je v tom, že filmy nejsou běžné zboží. Právně spadají do kategorie služeb, na které se tradiční cla nevztahují. Navíc značná část hollywoodské produkce se natáčí mimo USA. Důvody jsou prozaické: zahraniční lokace nabízejí štědré daňové úlevy a nižší náklady na pracovní sílu. Města jako Toronto, Dublin či Kapské Město se v posledních letech stala oblíbenými destinacemi filmařů právě díky těmto pobídkám.

Trumpovo opatření tak paradoxně zasahuje i samotný Hollywood. Pokud by clo vstoupilo v platnost, mohlo by se v konečném důsledku vztahovat i na americké filmy. A to by radikálně navýšilo jejich rozpočty.

Hollywood v nejistotě

Typickým příkladem je film "Mission: Impossible - Poslední zúčtování", jehož produkce stála zhruba 400 milionů dolarů. Jeden z nejdražších filmů v historii, jehož premiéry se diváci dočkají na filmovém festivalu v Cannes, který začne 13. května. Většina snímku s Tomem Cruisem v hlavní roli se natáčela mimo území USA - ve Velké Británii, na Maltě, v Norsku a v Jihoafrické republice. Pokud by na tento film dopadlo clo v navrhované výši, americké filmové studio Paramount by muselo za uvedení snímku v amerických kinech zaplatit dalších 400 milionů dolarů, tedy dvojnásobek současného rozpočtu. Výsledkem by pravděpodobně nebyl zvýšený příjem pro americkou státní pokladnu, nýbrž zrušení celé produkce.

A právě to představuje podle analytiků hlavní riziko. Až polovina produkce amerických filmů se natáčí mimo území Spojených států, čtvrtina je pak zcela zahraničních. Zavedení cel by tuto praxi ochromilo a omezilo konkurenceschopnost amerických studií. Místo "záchrany Hollywoodu" by Trump podle vyjádření kritiků svými návrhy mohl celý ekosystém ještě více destabilizovat. Krok staronového šéfa Bílého domu navíc přichází v době, kdy jsou obchodní války zvlášť citlivým tématem.

Dozvuky pandemie

Hollywood se stále vzpamatovává z pandemie. Zatímco v roce 2018 dosáhly tržby v amerických kinech téměř 12 miliard dolarů, v roce 2020 klesly - i kvůli covidovým uzávěrám - na pouhé dvě miliardy. Byť návštěvnost už znovu roste, počet premiér zůstává poloviční oproti době před vypuknutím koronavirové pandemie. Streamovací služby sice pomáhají držet průmysl nad vodou, ale většina z nich je stále ve ztrátě - s výjimkou Netflixu a nedávno i Disney+ či platformy Max.

Trump své rozhodnutí odůvodňuje tím, že se jedná o "koordinovaný útok jiných zemí", který podle jeho slov ohrožuje americkou národní bezpečnost. "Je to kromě všeho ostatního i šíření zpráv a propaganda!" dodal Trump.

Cla dopadla fiaskem už v minulosti

Historie navíc ukazuje, že podobné zásahy už jednou přinesly finanční katastrofu. V roce 1930 začaly platit takzvané Smoot-Hawleyho tarify, které uvalily clo na dovoz zahraničních filmů do USA. Výsledkem bylo, že dovoz evropských snímků klesl o pětinu, přičemž americké tržby v zahraničí klesly ještě výrazněji - o 35 až 40 procent. Kina v Americe přišla o zisky z populárních evropských filmů a Hollywood sám brzy žádal o zrušení těchto opatření, což se stalo v roce 1934.

Trumpem zavedená 100procentní cla na zahraniční filmy by tak mohla mít nejen destruktivní dopad na americkou filmovou produkci, ale i na mezinárodní vztahy v oblasti kultury a obchodu. A co víc - investoři, kteří dnes zvažují financování hollywoodských snímků, si budou muset rozmyslet, zda se jim takový risk vůbec vyplatí. Protože, jak se v případě Trumpovy obchodní politiky často ukázalo, největší hrozbou není samotné clo, ale nejistota, kterou přináší.