7 0 0 30.06.2025
Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová a ministr hospodářství Maxim Rešetnikov zdůraznili, že uprostřed války Kremlu proti Ukrajině jsou zdroje, na které se Moskva kdysi spoléhala při udržování válečného růstu, téměř vyčerpané. Po jejich vyjádření téměř okamžitě na situaci reagoval i Putin. Obavy odmítl a prohlásil, že ruská ekonomika zůstává silná navzdory sankcím a válce.
Podle analytiků se ale Putinova interpretace od reality hodně liší a v zemi, která je známá tím, že se oficiální linie svévolně rozchází s pravdou, jsou varování Nabiullinové a Rešetnikova pravděpodobně přesná.
"Oni (Rešetnikov a Nabiullinová) si uvědomují svou odpovědnost za neúspěch celé této politiky," řekl deníku Kyiv Independent Vladimir Milov, ruský opoziční politik, který byl na počátku tohoto milénia ekonomickým poradcem ruské vlády. "Chápou, že budou muset čelit důsledkům, a nemohou ignorovat realitu - musel přijít okamžik, kdy o tom budou otevřeně mluvit. A tak to udělali," dodal.
Nabiullinová 20. června uvedla, že dynamika ruské válečné hospodářské expanze rychle slábne. Poukázala na vyčerpání klíčových vnitřních zdrojů, které byly od roku 2022 základem růstu - včetně pracovních sil, průmyslových kapacit, bankovních kapitálových rezerv a likvidních aktiv z Fondu národního blahobytu (NWF). Rešetnikov o tom samém mluvil o den dříve, kdy řekl, že ruská ekonomika je "na pokraji přechodu do recese" a že další fáze bude rozhodující.
Přestože Putin trvá na tom, že je vše v pořádku, dvojité varování přichází v době, kdy jsou stále viditelnější trhliny v takzvané ekonomické odolnosti Ruska a kdy si roky vysokých vojenských výdajů, sankcí a obchodní izolace vybírají svou daň.
Autoritářský systém, jako je ten ruský, umožňuje vysoce postaveným technokratům určitou míru rétorické volnosti, která je ale striktně omezena na ekonomickou sféru, vysvětlila kritiku z úst Nabiullinové a Rešetnikova exilová ruská politoložka Jekatěrina Schulmannová.
"Ruská autokracie se opírá o odborné znalosti schopných manažerů, hlavně těch, kteří jsou soustředěni ve finančním a ekonomickém bloku vlády. Aby mohli fungovat, je jim poskytnuta určitá míra autonomie… a balík toho, co smějí dělat, zahrnuje i určitou míru rétorické svobody, když se vyjadřují k přiděleným tématům," popsala pro Kyiv Independent.
Jedním z nejzřetelnějších příznaků ekonomického napětí je prudké vyčerpání ruského Fondu národního blahobytu. Likvidní aktiva NWF, která kdysi představovala důležitý polštář pro vládní výdaje, se podle ruského ministerstva financí propadla z 8,43 bilionu rublů (107 miliard dolarů) v lednu 2022 na pouhých 2,8 bilionu rublů (35,5 miliardy dolarů) v letošním květnu.
Podle Milova byla iluze ekonomické stability po roce 2022 postavena na masivních státních výdajích poháněných rezervami nahromaděnými před invazí. "Celý takzvaný ruský ekonomický zázrak po invazi a sankcích v plném rozsahu spočíval v jediném faktoru - vláda spálila své nahromaděné finanční rezervy, aby podpořila ekonomiku," řekl Milov.
Dalším problémem ruské ekonomiky je její militarizace. Ruské vojenské výdaje se v roce 2025 zvýšily na šest procent HDP, což je nejvyšší úroveň od dob studené války, zatímco deficit federálního rozpočtu stále roste.
Podle ekonoma Andreje Movčana, zakladatele Movčanovy skupiny (uskupení společností zabývajících se správou investic) to podkopává celkovou výkonnost, protože odvádí pracovní sílu a kapitál z civilního sektoru. "Zpočátku takový přesun vede k prudkému nárůstu vojenské výroby, což zvyšuje celkové ekonomické ukazatele navzdory poklesu v civilním sektoru," vysvětlil Movčan.
"Jakmile se však vojensko-průmyslový komplex dostane na náhorní plošinu a není možné jej donekonečna rozšiřovat, a to ani pro potřeby armády, ekonomika zůstane bez hlavního motoru růstu. Náklady zůstávají vysoké ve všech oblastech, investice civilního sektoru jsou omezeny a země nevyhnutelně směřuje ke stagnaci nebo dokonce k recesi," doplnil.
Přesto Movčan varoval, že samotný pokles v civilním sektoru nemusí nutně vyvolat plnohodnotný kolaps, pokud zůstanou světové ceny energií zvýšené. Rusko je při financování své války nadále do značné míry závislé na vývozu uhlovodíků a příjmy z ropy zůstávají zásadní součástí ruské ekonomiky.