Merz v rozhovoru odvysílaném stanicí WDR v pondělí řekl, že "neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne". Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. Neřekl přitom, že by se jednalo o nové rozhodnutí, jak to interpretovala některá média.

V tomto smyslu se podle stanice n-tv vyjádřil také vicekancléř Klingbeil, podle kterého se vláda na ničem novém nedohodla. "Co se týče dosahu, chci ještě říct, že tu není žádná nová dohoda, která by šla nad rámec toho, co dělala dosavadní vláda," uvedl Klingbeil.

Merz, který je od pondělního večera na návštěvě Finska, na tiskové konferenci s premiérem Petterim Orpem řekl, že v pondělí jen "popsal něco, co se už několik měsíců děje, tedy že Ukrajina má právo zbraně, které dostane, použít, a to i za vlastními hranicemi proti vojenským cílům na ruském státním území".

Merz už v pondělí a dnes znovu obhajoval právo Ukrajiny útočit zbraněmi dodanými západními spojenci na ruské území. "Bránit se může jen ten, kdo může napadnout i vojenské základny, které leží na území agresora," řekl novinářům v Turku.

Pondělní Merzův výrok je v rozporu s tím, co veřejně prohlašoval jeho předchůdce ve funkci. Sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz sice v roce 2024 povolil použití německých zbraní v ruském příhraničí k obraně ukrajinského Charkova, vyslovoval se ale proti plošnému zrušení omezení na použití západních zbraní proti ruskému území. Tvrdil, že je třeba dbát na to, aby se válka nezměnila v konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí.

Na počátku války, kterou zahájilo Ruskou svou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, spojenci Kyjevu nedodávali zbraně dlouhého doletu, aby zabránili eskalaci napětí, připomněla agentura DPA. Británie a Francie ale později dodaly Ukrajině střely SCALP/Storm Shadow o doletu 250 kilometrů. Ke zlomovým okamžikům války patřilo loňské použití amerických raket ATACMS proti cílům na ruském území, ke kterému dal souhlas bývalý americký prezident Joe Biden.

V Německu se už od samého počátku války vede diskuse o dodání střel s plochou dráhou letu Taurus s dosahem přes 500 kilometrů. Bývalý kancléř Scholz je Kyjevu dodat odmítal, Merz naznačil, že by je Německo pod jeho vedením dodat mohlo. Moskva před tím Berlín varovala, Německo by se podle Kremlu takovým krokem stalo jednou z válčících stran. V pondělním rozhovoru se nicméně kancléř přímo o taurusech nezmínil.

Merzovy výroky si už v pondělí vysloužily kritiku z Kremlu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že rozhodnutí řady evropských zemí zrušit Kyjevu omezení ohledně dosahu raketových útoků do hloubi ruského území je potenciálně nebezpečné a odporuje ruským snahám o mírové urovnání konfliktu. "Rozhodnutí, pokud se skutečně stala, jsou naprosto v rozporu s našimi snahami o dosažení politického urovnání," řekl Peskov.

Kritiku si pondělní Merzův výrok vysloužil i z řad poslanců sociální demokracie, se kterou jeho konzervativní unie CDU/CSU od počátku května tvoří vládní koalici. Vlivný poslanec a odborník na zahraniční politiku Ralf Stegner či bývalý předseda parlamentní frakce SPD Rolf Mützenich vyzvali, aby se vláda zaměřila spíše na diplomatickou snahu o ukončení války na Ukrajině.

Video: Jsme v defenzivě, nestačíme západním zbraním, varoval ruský generál