Zdroje, které znají situaci v trestanecké kolonii č. 11 ve vesnici Bozoj v ruské Irkutské oblasti, řekly novinářům z nezávislého serveru Lidé Bajkalu, že tamní ženy hromadně podávají žádosti, aby mohly jít bojovat na Ukrajinu. 

Z více než 60 dobrovolnic, které se nedávno přihlásily, asi třetinu ruské úřady odmítly kvůli zdravotním problémům nebo proto, že měly nezletilé děti, uvedly zdroje. Zbytek žen šel na frontu, přičemž před nasazením absolvovaly měsíc základní ošetřovatelské praxe a minimální vojenský výcvik. Na frontu odjely těsně předtím, než začal nový rok.

Podle výkonné ředitelky neziskové organizace Rusko za mřížemi Olgy Romanovové je proces verbování žen ve vězeních prakticky stejný jako u mužů. Hlavním rozdílem je ale motivace daných lidí. 

"Ženy v tom vidí cestu z klece, šanci dostat se dříve ven a získat alespoň nějakou pomoc od státu. Jsou vyčerpané a snaží se využít jakoukoli příležitost," popsala situaci jedna z bývalých vězenkyň.

Romanovová tvrdí, že roli hraje také to, že mají ženy často více důvodů usilovat o svobodu než muži. "Mají děti, rodiče, milovanou osobu, která čeká venku - ať už jde o jakýkoli vztah, ať už jde o jakoukoli situaci, proto je pro úřady jednoduché je zlanařit," vysvětlila.

Dodala, že pro vězeňské orgány je také snazší vyvíjet na ženy nátlak. "Jde o fyziologii. Není vůbec těžké učinit život ženy nesnesitelným, aniž by někdo technicky porušoval nějaká pravidla. Mohou například na měsíc odpojit vodu nebo jim zablokovat přísun vložek," uvedla.

Tyto praktiky novinářům potvrdily bývalé vězenkyně, které popsaly, že personál věznic ženy bil nebo je nutil pracovat nad rámec zákona bez nároku na mzdu. A když podaly stížnost, přišel tvrdý trest. "Zamykali nás v celách, zavírali vodu, nechávali nás potmě. Pro mnoho žen je vězení děsivější než válka," upozornila jedna z nich.

Mezi mužskými a ženskými trestaneckými koloniemi existují také strukturální rozdíly. V mužských zařízeních obvykle funguje neformální hierarchie - jsou v nich přidělené role a dodržují se nepsaná pravidla. 

V ženských věznicích je ale stále častěji každá žena sama za sebe. Výsledkem je, že vzpoury jsou vzácné, vězenkyně jen těžko hájí svá práva, jsou méně informované o dění venku a více podléhají propagandě.

"Mnoho žen říkalo, že nejedou na Ukrajinu bojovat, ale jedou pomáhat jako ošetřovatelky, zachraňovat životy," vzpomněla si jedna z vězenkyň. Nakonec  je ale poslali do předních linií stejně jako muže.

Je to jen hra. Putin zastírá, co je pro něj na Ukrajině nejdůležitější, říká Just (celý článek s videem zde)