Avraam Izraelevič Melech žil v ruském Tatarstánu, přibližně 850 kilometrů autem od Moskvy. Místo v hlavním městě se ovšem nechvalně proslavil jinde, na hranici Ruska a Ukrajiny. Po jeho říjnovém pohřbu o něm psalo hned několik ruských médií a vznikl dokonce videodokument na YouTube, zaujal totiž svým příběhem. Muž se 14 potomky, který se dříve jmenoval Vladimir Golub, konvertoval k judaismu, se loni v červenci nechal naverbovat k armádě, podepsal smlouvu s ministerstvem obrany.

"Jeho rozhodnutí odejít do speciální vojenské operace pro mě bylo nečekané," vypověděla jeho druhá manželka Adina pro nezávislý web Novaja Gazeta. "Řekl, že se nudí. Unavovalo ho chodit do práce, svářet - a řekl si, že aspoň zlepší život dětem. Koneckonců, za práci v závodě dostával maximálně 125 tisíc rublů (v přepočtu asi 33 tisíc korun; pozn. red.), což mu samozřejmě nestačilo. Navíc 50 tisíc rublů musel posílat své bývalé manželce a tyto peníze nám nestačily," vysvětluje.

Jeho vojenská kariéra příliš dlouho netrvala: pouhé dva měsíce poté zemřel v bitvě na frontě. A ze svých 14 dětí - všechny byly vlastní, 11 z nich nezletilých a nejmladšímu synovi bylo v době jeho smrti pouhých devět měsíců - tak učinil polosirotky.

Melech se svým příběhem nejspíš nechtěně připojil k dalším 120 tisícům zdokumentovaným příběhům padlých, které sbírá ruský nezávislý server Mediazona ve spolupráci s ruskojazyčnou redakcí britského serveru BBC. Případů, kdy se matky ruských rodin staly vdovami a rodiče ztratili své syny, je však mnohem víc. Toto číslo totiž vychází pouze z veřejně dostupných zdrojů - například ze sociálních sítí, zveřejněných parte nebo webů různých institucí či škol, fotografií pomníků a náhrobků - a musí být ověřitelné minimálně ze dvou zdrojů.

Oficiálně údaje ke ztrátám Rusko téměř nezveřejňuje, Ukrajina jenom občas. Čísla obou stran pak bývají obtížně ověřitelná. Naposledy uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v únoru, že na jeho straně padlo přes 46 tisíc vojáků. Západní zpravodajské služby odhadují celkové vojenské ztráty Ruska - včetně zraněných, zajatých nebo pohřešovaných - na přibližně milion lidí.

Podle Mediazony bude mrtvých kolem 300 tisíc, tedy více než dvojnásobek toho, co je zdokumentováno na webu zmíněného projektu. Důvodem je to, že některé informace se k nim nedostanou nebo je nelze ověřit z více zdrojů. Nelze také dohledat údaje o lidech z Doněcké a Luhanské lidové republiky či ze zahraničí.

Podle těchto čísel, která Aktuálně.cz se svolením Mediazony vydává, se válka na Ukrajině dotýká všech 85 regionů Ruské federace - ve všech je totiž někdo, kdo se vydal zabíjet své sousedy a zpět se vrátil jako takzvaný "gruz 200", jak ruská armáda kódově označuje přepravu těl padlých. Nejvíce jich v absolutních číslech pochází z Baškortostánu v jižní části Uralu, odkud jich pochází zhruba pět tisíc. Jde o nejlidnatější ruský region, kde ale nežijí jen etničtí Rusové, ale také Baškirové nebo Tataři.

Hlavním důvodem jsou toho, proč Rusové podepisují smlouvu s ministerstvem obrany o vstupu do armády, jsou zjevně peníze. Loni třeba třetina ruských regionů zvýšila platby vojákům za to, když se nechají naverbovat. Regiony od začátku války 80krát zvýšily částku, kterou mají dostat, a platy v armádě jsou pětkrát až sedmkrát vyšší než průměrný plat ve většině regionů.

V přepočtu na počet obyvatel vede Burjatsko, Tuva a vzdálená Čukotk. Na druhém konci žebříčku jsou hlavní město Moskva spolu s Moskevskou oblastí a druhé největší město Petrohrad v Leningradské oblasti.

Nejmladším padlým bylo 18 let, v nejstarší věkové skupině 69 až 71 let je osm mrtvých. Například dobrovolník Vasilij Dmitrijevič Něvzorov z Kurganské oblasti jižně od Jekatěrinburgu podle Mediazony zemřel "při plnění bojové povinnosti" ve svých 73 letech. 

Rusko ztratilo nejvíce vojáků od začátku války loni, zemřelo přes 45 tisíc lidí. To je téměř třikrát více než v prvním roce invaze a výrazně to převyšuje ztráty z roku 2023, kdy proběhla krvavá bitva o Bachmut. Každý kilometr dobytého území tak stál Rusko nejméně 27 životů. Číslo ale stále narůstá s tím, jak se daří objevovat nové padlé.

Motivace ke vstupu do armády v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal jeden ze spoluautorů rozsáhlé investigace David Frenkel. "Drtivá většina tam jde kvůli penězům. Takové peníze v regionech opravdu nikdo nikdy neviděl. Pro Rusy je to prostě šílené množství peněz," vysvětluje novinář z Mediazony. "Je to šílený boom, sociální výtah. Všichni jsou šťastní, protože jak Putin říkal, tak by umřel na vodku, a teď umře jako hrdina," doplňuje.

Peníze vysvětlují, proč je ve válce tak moc dobrovolníků. A peníze podle Frenkela motivují i ke zradě v rodině. "Lidé udávají své příbuzné. Matky donášejí na vojenské úřady, můj syn se schovává tam a tam, odveďte ho, ať umře, aspoň mi dají peníze," popisuje novinář některé příběhy, které zaznamenal.

Válka třeba prý pomáhá "řešit" domácí násilí. "To je v Rusku velmi rozšířené, manžel bije, pije, bije, nemá práci, pije, bije. Odejde válčit, zemře a ještě za něj manželka dostane peníze," říká.

Proč ale umírají i mladíci ve věku 18 až 20 let, mezi které spadá například student medicíny Alexandr Petlinskij z Čeljabinsku, ročník 2007? "Člověk, kterému je 18 let, nemohl jít dobrovolně. Byl povolán k povinné vojenské službě, sedí někde v týlu a učí se, jak bojovat. V praxi se nejspíš jedná o výcvik, učí se nosit uniformu, možná rozebírat zbraně," míní Frenkel. 

Hned první den jej pak může velitel přesvědčit, že zajímavější bude podepsat smlouvu, vidět boj na živo a ještě za to dostat zaplaceno. "Anebo je bijí, dokud nepodepíší smlouvu. Mučí je, nutí je, vyhrožují jim, a matky jim volají a říkají: 'Radši bez rukou a bez nohou, jen to nepodepisuj.'"

Mediazona zveřejňuje aktualizace čísel pravidelně každých 14 dní. Vždy je podle webu třeba vzít v úvahu, že data z posledních několika týdnů jsou nejméně kompletní a v budoucnu se mohou výrazně změnit.