Možná jste v poslední době také zaregistrovali analýzy některých sociologických kolegů, kteří na základě svých studií tvrdí, že se v České republice mají živnostníci příliš dobře a že by se tedy měli mít hůře. Bylo to podáváno jako výsledek objektivního výzkumu výzkumné agentury PAQ Research Daniela Prokopa, dokonce ve spolupráci s partnerem, a celé působilo dojmem, že v našem státě není palčivější problém než to, aby stát sebral peníze svým více než 1,5 milionu živnostníků.

"Výzkum" - pojem dávám záměrně do uvozovek, protože jej nepovažuji za vědecký a hned vysvětlím proč - sklidil svým autorům poměrně agresivní zpětnou vazbu na sociálních sítích, která vyústila třeba v to, že se obhajovali na Aktuálně.cz - ale i v mnoha jiných médiích, která vcelku nekriticky přejímají názory hlavního "sociologa" a majitele "výzkumné agentury". A to aniž by řešila otázku, kdo a jaké názory za nimi stojí.

Jenže "jakékoli tvrzení lze doložit jakýmikoli daty", říkala naše moudrá docentka statistické analýzy a měla pravdu. Ne snad, že by zpochybňovala význam objektivně získaných dat, ale chtěla upozornit na to, že není důležité jen to, jaké informace máme, ale hlavně na to, jak je interpretujeme.

Věříme vědcům

Z důvodů, které by zde bylo složité vysvětlovat, ale hlavně z historických příčin jsou pro nás vědci někým, o jehož názorech nepochybujeme, protože na rozdíl od politiků pracuje s objektivními daty a objektivním způsobem. V mnoha případech tomu tak je, v mnoha ale ne. Akademici se přou o zdroje financování a vybírají si to, co je atraktivnější, aby na ně dosáhli. V mnoha případech mají tendence říkat věci, které se od nich očekávají, spíše než ty, které jsou pravda. Soukromé agentury fungují objektivně, pokud jsou placeny klienty, kteří jsou schopni si jejich objektivitu pohlídat, protože jde o jejich byznys.

Pokud ale fungují z podnětu svých majitelů a pokud dávají doporučení, nebo dokonce návrhy politikům, je potřeba se mít na pozoru. Lidé, kteří je tvoří, určitě nejsou vědci v tom objektivním slova smyslu, je velmi pravděpodobné, že ve skutečnosti nedělají "výzkumy" proto, aby něco zjistili, ale naopak proto, aby získali argumenty pro dopředu daný názor. Problém je, že média nedovedou rozlišit mezi objektivními a angažovanými a dávají hlas těm angažovaným, jako by byli objektivní.

Angažovaná věda

I když opravdu určující autority v oblasti sociologie tvrdí, že "angažovaná" sociologie není ta, která slouží manipulativním cílům, dovolím si tvrdit, že angažovaná věda je. Výzkum, ze kterého vzešlo, že živnostníci se mají příliš dobře, proběhl nade vší pochybnost velice objektivně a podle pravidel vědecké metody. To ale nic nemění na tom, že jeho motivací mohlo jen velmi těžko být zjištění, jak se věci mají. Podle mého názoru bylo ve skutečnosti cílem vytvořit mediální téma, politické zadání, a takzvanou legitimizační bázi pro politická rozhodnutí s cílem zvýšit zdanění, a tedy zhoršit životní podmínky osob samostatně výdělečně činných. To je také hlavní účel angažované vědy. V demokratické společnosti není možné, aby politici, kteří mají v rukou moc, rozhodovali, "protože se jim tak chce". Vždy potřebují zdání nezávislé potřeby a vědeckých argumentů. Všimněte si toho, kolik - a zvláště nepopulárních - kroků začíná tak, že někdo přijde s "nezávislým" výzkumem, podle kterého je třeba něco omezit, regulovat, zakázat, pochopitelně ve jménu všech a pro veřejné blaho.

Politici se odkazem na tyto takzvané nezávislé odborníky zbavují části zodpovědnosti, protože poté, co jsou vystaveni kritice nespokojené veřejnosti, mohou tvrdit, že "to říkali vědci". Správně se tomu říká interdependence decizní a odborné sféry, přičemž v rámci principu něco za něco platí, že výměnou za argumenty svým "sociologům" platí. Ať už přímo, tedy zakázkou, nebo nepřímo, tedy granty a dotacemi. V praxi to ale bývá tak, že mnoho "výzkumů", "studií" a "doporučení" vzniká ve skutečnosti z vlastní iniciativy "vědců" a v naději, že se jim odvděčí buď ten, kdo je u moci teď, nebo ten, kdo bude pak.

Živnostník a sociolog

Z veřejných peněz placený sociolog, ne však vědec, nemá nejmenší představu o tom, jak náročné je pro živnostníka získávat práci, jak zatěžující je nejistota, která plyne z jeho statutu, a jak stresující je pracovat v konkurenčním prostředí. Přesto má tu odvahu dovolit si nejenom hodnotit, ale dokonce navrhovat, jak by měli být tito samostatně pracující, schopní a odolní lidé potrestáni zvýšením daní. Dovolím si říct, se vší úctou a respektem, že divoká zpětná vazba, které se autorům dostalo nejen od široké veřejnosti, ale i části politiků, byla namístě a že by jim měla jasně říct, jakým směrem příště ubírat své úsilí. Nebo přesněji řečeno, jakým ne.

Lidé, kteří připravují podklady a argumenty pro politické názory, byznysová rozhodnutí nebo práci, jsou samozřejmě potřeba a upřímně, jejich názory mají své místo v pantheonu veřejné diskuse, ale měly by a musí být označeny jako tendenční a hlavně jako vzniklé za konkrétním účelem a konkrétně jakým. Veřejnost si zaslouží vědět, kdo přesně jí je prezentován jako expert, jaké pozadí a jaké názory za ním stojí, a naopak proti komu se vymezuje. Jinak by mohla, společně s politiky, podlehnout omylu, že ony názory jsou objektivní potřebou.

Autor je firemní sociolog