0 0 0 20.05.2025
Je to žlutá karta současné vládní koalici. Tři její kandidáti získali něco kolem 38 procent hlasů, což je oproti výsledkům z parlamentních voleb před rokem a půl zásadní pokles. Je to hodnocení výkonu vlády Donalda Tuska. Rafal Trzaskowski byl jasným favoritem a celých osm měsíců všichni brali jako samozřejmost, že vyhraje. A on kampaň vlastně "pokazil" - přestože zkonzumoval většinu podpory koaličních partnerů, jeho výsledek zaostává za očekáváním.
Řekl bych, že za tím mohou být nepřesvědčivé výkony ke konci kampaně, hlavně v debatách. Navíc je tam neznámá v podobě kauzy podvodné facebookové kampaně, která ho podporovala a která se dostala do obecného povědomí až těsně před volbami - v Polsku to bylo obrovským tématem. Ovšem nemáme průzkumy, jak kauza ovlivnila volby.
Ano. Obecně je však otázkou, zda to byl dobře zvolený kandidát, protože Trzaskowski reprezentuje levicově-liberální křídlo vládního tábora. Přitom společenské nálady v Polskou jsou v tuto chvíli nakloněné spíše doprava. A kvůli tomu se musel v kampani strašlivým způsobem přetvařovat. On, coby člověk spojovaný s "duhovou agendou", musel neustále vystupovat jako tvrdý bojovník proti migraci a zdůrazňovat roli vrchního velitele ozbrojených sil. A bylo vidět, že mu to moc nesedí. Zpětně spousta lidí říká, že Donald Tusk udělal obrovskou chybu, že tam nedal ministra zahraničí Radosława Sikorského.
V Polsku zůstává stále silné takové to "základní štěpení společnosti". Kdyby tam Právo a spravedlnost (PiS) nebo Občanská platforma (OP) postavily prázdnou židli, tak ty dvě prázdné židle postoupí do druhého kola…
Co se týče Karola Nawrockého (nezávislý, za PiS), tak to byla sázka na nejistotu, je relativně vzdálený od politiky, nebyl široce veřejně známý. Vůči Ukrajině reprezentuje asertivnější národovecké křídlo strany - na rozdíl třeba od prezidenta, který je s Ukrajinou spíš solidární. Nejde o to, že by se polská veřejnost přikláněla na stranu Ruska, spíš se dožaduje asertivnějšího přístupu k Ukrajině. V poslední době tam vznikají problémy v soužití s početnou ukrajinskou menšinou.
Asertivnější ovšem byli všichni kandidáti, třeba Trzaskowski ve svém programu zdůrazňoval, že je potřeba sebrat část sociálních dávek ukrajinským migrantům. Co se týče Nawrockého, ten se coby šéf Ústavu národní paměti v minulosti střetával se svými ukrajinskými protějšky v otázce vojenského masakru ve Volyni (ukrajinští banderovci tam mezi lety 1943 a 1944 zavraždili desetitisíce polských civilistů - pozn. red.). To je horké téma polsko-ukrajinské historie.
Nawrocki dokázal těžit z toho, že je "kluk od vedle", zatímco Trzaskowski má tak trochu aristokratické manýry, umí spoustu jazyků a rád to zdůrazňuje. Na polské síti X mu kvůli tomu, jak okázale prezentuje svoji znalost francouzštiny, přezdívají Bonjour… Část voličů to asi ocení, ale jinou část to odpuzuje, podle nich zdůrazňuje svůj vyšší sociální status a vzdělání.
Že teď budou mít velmi horkých deset dnů (druhé kolo se koná v neděli 1. června - pozn. red.), ve kterých lze očekávat vlnu špinavé kampaně. Je otázkou, jestli se rozhodnou vydat sjednocující cestou a oslovit umírněné voliče, nebo zda se budou snažit lidi vyburcovat a mobilizovat ty, kteří si pamatují vládu Práva a spravedlnosti a mohli by slyšet na to, že se může vrátit. První projev, který měl Trzaskowski po vyhlášení výsledku, byl spíše mobilizační. Poměrně ostře se vrátil ke kulturně civilizačním tématům, jako jsou umělé interrupce, které v průběhu kampaně před prvním kolem příliš nezdůrazňoval.
Na druhé straně, Nawrocki samozřejmě půjde stejnou cestou, to znamená všichni proti Donaldu Tuskovi, prostě ve stylu "nedovolte jim získat absolutní moc". Trzaskowského berou Poláci jako loajální nástroj v rukách premiéra.
Teoreticky můžeme říci, že Nawrocki má výhru v kapse. Jenže přelivy mezi jednotlivými kandidáty nefungují automaticky…
Také nevíme, jak bude vypadat kampaň. Spousta lidí se obává různých pokusů o skandalizaci a zásahů zvenčí ve prospěch vládního kandidáta. Sil, které chtějí, aby byla exekutiva v jedněch rukách, je celá řada. Určitě se bude zmiňovat aféra s reklamami na Facebooku. Kvůli tomu se budou obě strany snažit vyhýbat podpásovkám, protože by se to nabalilo na už existující skandál.
Největší rozdíl je mezi někdejšími německými oblastmi na západě a severu Polska a mezi jihovýchodem země, který je tradičně opřený o drobné zemědělce a o velice silné spojení s katolickou církví. Je to oblast, která zažila nejméně pohybu v předchozích staletích, byla společensky nejstabilnější. Lidé tam žijí už po generace na stejném místě, komunita je zakořeněná.
Naopak největší základnu levicově-liberálních stran najdete v oblastech, které byly připojeny k Polsku po roce 1945. Tam, kde byli vysídleni Němci a přišlo místo nich nové obyvatelstvo. Je to oblast Polska, kde došlo k úplné kolektivizaci a kde komunisté nejvíce bránili vzniku církevní struktury. Tím pádem je tam také nejmenší počet praktikujících věřících.
Paradox toho všeho je, že o tom vláda opakovaně mluvila, ačkoliv k tomu nepředložila žádné důkazy. Soud dokonce v jednom z těch případů věc odmítl řešit s tím, že tam nic takového neshledává. Agentura ČTK ještě v pátek vydala podle mě nesmyslnou zprávu o tom, že prý někdo zaútočil na internetové stránky Občanské platformy a že to je ruský útok. To mi ale přijde absurdní, vždyť kolik lidí by napadlo podívat se na internetové stránky nějaké politické strany…
Zajímavé také je, že když se podíváte na věkové kategorie a podporu jednotlivých kandidátů, tak je patrné, že souboj liberálů s konzervativci se stává soubojem starších voličů. Ti, kteří postoupili, vyhrávali ve věkových kategoriích nad 40 let, zároveň mezi voliči ve věku 18 až 40 let uspěli kandidáti mimo obě dvě hlavní strany. Jde o signál od mladší části společnosti, že jsou z toho takzvaného duopolu unavení - oba dva dostali dohromady 60 procent, což je nejslabší výsledek za posledních 20 let…