Domácí (2183)
Svět (3037)
Názory (328)
Ekonomika (874)
Energetika (160)
Kultura (1206)
Sport (2148)
Fotbal (1074)
Hokej (872)
Auto-moto (361)
Životní styl (1909)
Věda, vzdělávání (114)
IT, telekomunikace (512)
Obchod, marketing (331)
Chemie a farmacie (43)
Potraviny, gastronomie (72)
Služby, cestovní ruch (214)
Stavebnictví, reality (146)
Zdravotnictví (145)
Zemědělství (25)
Výrobní průmysl (100)
Počasí (29)
6 0 0 29.07.2025
"Opakované spoléhání na externí systémy, jako jsou jazykové modely, nahrazuje náročné myšlenkové procesy nutné pro samostatné uvažování," uvádí studie vedená Nataliyí Kosmynou. Odborníci dokonce zavedli pojem kognitivní dluh, což je stav, kdy mozek, který je přizpůsobený práci s umělou inteligencí, nedokáže rychle obnovit původní úroveň samostatného myšlení.
Výzkumníci se poprvé systematicky pustili do měření toho, jak ChatGPT ovlivňuje lidský mozek. Experimentu se zúčastnilo 54 dobrovolníků ve věku 18 až 39 let, kteří byli rozděleni do tří skupin. První z nich měla psát esej čistě na základě svých schopností, druhá mohla využívat internetové vyhledávače a třetí měla k dispozici pouze AI, konkrétně ChatGPT. Během tří setkání měly tyto skupiny za úkol napsat esej na jedno ze tří měnících se témat.
Ukázalo se, že skupina, která používala "jenom" svůj mozek, měla nejvyšší mozkovou aktivitu, byla kreativnější a její texty originálnější. Oproti tomu ti, co používali AI, měli mozkovou aktivitu naopak nejnižší. Navíc vykazovali výrazně méně kritického myšlení a tvůrčí kreativity. Podle EEG měření, které jim vědci prováděli v reálném čase, měli účastníci ze třetí skupiny až o 65 procent nižší aktivitu v oblastech mozku zodpovědných za hluboké myšlení a kreativitu.
Zapamatovali si jen 36 procent "vlastního" textu a jejich mozek navíc zůstával v "uspaném" režimu ještě hodiny po vypnutí AI. Znepokojivý je také fakt, že po čtyřech měsících opakovaného používání umělé inteligence se u nich snížily nejen jazykové a behaviorální dovednosti, ale také nervová plasticita, která sehrává klíčovou roli při učení a adaptaci.
Přestože vzorek studie je relativně malý a jedná se jen o předběžné výsledky, protože práce dosud neprošla recenzním řízením, rozhodla se s nimi Kosmyna vyjít na veřejnost už nyní.
"Bojím se, že za nějakých šest nebo osm měsíců se objeví nějaký politik, který rozhodne, že vznikne něco jako GPT školka," vysvětluje Kosmyna. "To by podle mého byl velký problém. Nejvíc ohrožené jsou totiž mozky, které jsou ještě ve vývoji," uzavírá.
